Statistiky mluví jasně. Čím vyšší vzdělání, tím lepší výplata. Investovat do vysokoškolského vzdělání se Čechům vyplatí. Jenže i když máme v Česku bezplatné veřejné školství, řada studentů školu nedodělá kvůli penězům. Práce při studiu jim v tom paradoxně nepomáhá, ale škodí.

Učitelské odbory mají jasno už dlouho. Pokud stát nepřidá učitelům na platech, úroveň českého školství se nezlepší. Letitý sport učitelů s ministerstvem školství o peníze se evidentně jen tak nevyřeší a řadě rodičů dochází trpělivost. Raději si připlácí a děti posílají na soukromé základní školy, jejichž počty každým rokem rostou. 

Ještě nikdy nevyvolávalo 1. září takovou směsici obav a očekávání jako letos. Začíná totiž platit školní novela o inkluzi a do klasických základních škol zamíří děti se speciálními potřebami. Jenže navzdory různým prognózám jich do škol přibude jen zhruba dvě stě. Tento zanedbatelný počet není ústupkem místy až hysterické kritiky inkluze, ale potvrzením prostého faktu, že integrace funguje už několik let. Handicapovaných dětí studuje na "normálních" školách desetitisíce a navíc kvůli změnám v diagnostice ubývá mentálně postižených.

Během prvního roku ve funkci ministryně školství zažila Kateřina Valachová mediální bouři kolem inkluzivního vzdělávání i kontroverze týkající se ústavu v Chrastavě nebo jejího návrhu na změny ve financování regionálního školství. "Nikdo nevyvrací, že investice do školství se vyplatí, je ale třeba začít jednat," říká Valachová v rozhovoru pro Tiscali.cz.

Kdepak univerzita v Boloni, nejstarší nepřetržitě fungující univerzita na světě leží v marockém městě Fes. Za přístup ke vzdělávání mohli tehdejší muži poděkovat muslimské ženě. Univerzita Karavajín se zároveň může chlubit nejstarší knihovnou. Poprvé od roku 859 se do ní dostane i veřejnost.

Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?

Angličtina vládne světu i výuce cizích jazyků na českých školách. Podle ministerských tabulek by žák páté třídy měl být schopen používat základní fráze a zvládat jednoduchou komunikaci, deváťák už by si měl umět popovídat s rodilým mluvčím o běžných jednodušších tématech. Jaká je ale realita a co s tím?

Čím dál víc rodičů touží poslat své dítě na víceleté gymnázium. Ne, že by populace byla rok od roku nadanější a chytřejší. To jen přibývá rodičů, kteří sní o tom, že jejich dítě má vysokoškolský titul, a doufá, že víceleté gymnázium zvýší jejich potomkovi šance na vysokoškolské vzdělání. Sítem gymnazijních přijímaček přitom neprocházejí jen nechytřejší děti, ale spíše žáci s nejambicióznějšími rodiči.