Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodl s Ukrajinou na novém úvěru ve výši 17,5 miliardy dolarů (v přepočtu 427 miliard korun), jak oznámila šéfka MMF Christine Lagardeová. Půjčka je podmíněná provedením hloubkových reforem. Dohromady tak od MMF, Evropské unie a dalších institucí získá Kyjev v příštích letech kolem 40 miliard dolarů. 

Takové diplomatické rozhovory nezažila Evropa už hodně dlouho. A nic podobného určitě nezažili ani přítomní státníci. Jednání v normandském formátu, za účasti německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského nejvyššího představitele Petra Porošenka pokračovalo v minském Paláci nezávislosti celou noc. Státníci si jen sem tam odskočili, aby dílčí záležitosti probrali se svým týmem. 

Americký prezident Barack Obama obvolal před minskými rozhovory ukrajinského kolegu Viktora Porošenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Není jasné, zda se s Porošenkem bavil o možnosti dodávek zbraní na Ukrajinu, každopádně ale ukrajinského prezidenta ujistil, že Washington bude dál pomáhat Kyjevu finančně. Telefonát s Putinem každá strana shrnula trochu jinak s tím, že se shodly jen na tom, kdo komu vlastně telefonoval. 

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se na pondělní schůzce dohodli na rozšíření protiruských sankcí. S jeho uvedením v platnost ale Brusel počká přesně týden. Unie chce dát šanci diplomatické německo-francouzské misi kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Francoise Hollandea. 

Válka – jinak se to nazvat nedá – o východní Ukrajinu je intenzívnější než dříve a po "Je suis Charlie", po řeckých volbách a po české intenzivní debatě o dalších Zemanových tupostech (což je také příznačné pro rozměry našeho zájmu) se pozornost opět obrací tam, kam má.

Kvůli řešení krize na Ukrajině by se ve středu v Minsku měli osobně sejít německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie Francie François Hollande, Ukrajiny Petro Porošenko a Ruska Vladimir Putin. Podle Putina se ale jednání uskuteční jen v případě, že se do té doby podaří sladit postoje.

Na východ Ukrajiny dorazil z Ruska již třináctý konvoj s humanitární pomocí určenou oblastem ovládaným proruskými separatisty. Kyjev podezírá Moskvu, že dalších 170 nákladních aut přivezla povstalcům do Doněcka a Luhanska i vojenský materiál.

Plán německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollanda na urovnání konfliktu na východě Ukrajiny by podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka i podle povstalců mohl fungovat. Merkelová si úspěchem zase až tak jistá není, podle Hollanda jde ale o jednu z posledních šancí, jak předejít válce.