267 tisíc mrtvých. 30 tisíc unesených. 30 tisíc pohřešovaných. 7 milionů lidí bez domova. Takové jsou hrozivé statistiky nejdelší občanské války v Latinské Americe, která měla po 52 letech naději na ukončení. Sloužit k tomu měla historická mírová dohoda, podepsaná zástupci kolumbijské vlády a veliteli FARC 27. září v Havaně. O osudu této dohody a tím pádem i čtyřletých mírových vyjednávání v neděli rozhodovali kolumbijští voliči, kteří navzdory všem průzkumům i předpokladům mezinárodního společenství dojednaný mír těsnou většinou odmítli.

Vládní nálety na syrské město Halab (Aleppo) mají na svědomí stovky obětí, jen od minulého pátku přišlo o život 96 dětí. Lékaři jsou zoufalí, nestíhají ošetřovat raněné a nemají ani kde, protože nálety poškodily i nemocnice. Rusko, které podporuje syrskou vládu, odmítlo týdenní příměří, ale navrhuje 48hodinovou humanitární přestávku v útocích.

Co může dohnat ženu k tomu, aby se dobrovolně stala druhou manželkou už ženatého muže? Většině z nás se to může zdát nepředstavitelné, přesto může polygamie představovat jedno z mála řešení tíživé životní situace. Třeba když žijete v zemi, kde už mnoho let zuří válka, a váš jediný zdroj obživy padl v bojích. 

Uplynul rok od chvíle, kdy světovou veřejnost zasáhla emotivní fotografie utopeného tříletého syrského chlapce, jehož moře vyvrhlo na pevninu u tureckých břehů… Nyní vychází zpráva UNICEF, Dětského fondu OSN, jež přináší detailní informace a konkrétní data o (nejen) dětských uprchlících ve světě.

Sýrie má za sebou první hodiny příměří, které dojednaly Spojené státy a Rusko. Zatím ho nenarušují žádné větší boje. Díky klidu zbraní se do země konečně může dostat humanitární pomoc, první kamiony vyslalo Turecko. Syrská vláda ale oznámila, že o ni nemá zájem.

Čtyři roky náročného vyjednávání plného ústupků z obou stran přinesly zázrak, na který Kolumbie čekala více než padesát let. Mír, ze kterého nevyšel jako vítěz nikdo a zároveň všichni. 

O tom, co způsobilo zázrak, jež přiměl Mongoly k tomu, aby se v roce 1242 sebrali a vrátili zpátky na Východ, se historici přou léta. Rozřešení záhady možná přinesla analýza letokruhů: Koně Mongolů si jednoduše nedokázali poradit s bažinou, v níž se po mírné a vlhké zimě proměnilo Maďarsko.

Pravdu o tom, co se skutečně stalo na počátku srpna na krymských hraničících, se nejspíš jen tak nedozvíme. Chtěli Ukrajinci opravdu spustit vlnu teroru na území, o něž před časem přišli, jak tvrdí Moskva, nebo šlo naopak o ruskou inscenaci, jak se dušují v Kyjevě? Vyloučit se nedá ani "ochotnická činnost", tedy obrazně řečeno.