urychlovač částic

Bezprecedentní nehoda měla bezprecedentní následky: Proud částic změnil vědce navždy.

Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".

Největší urychlovač částic na světě (Velký hadronový urychlovač LHC) má šest týdnů po svém opětovném spuštění na svém kontě nový světový rekord. V noci ze středy na čtvrtek se vědcům v zařízení povedlo realizovat srážku dvou částic o síle 13 teraelektronvoltů (TeV), což doposud žádný urychlovač částic neumožňoval. Zařízení v minulosti prošlo radikální modernizací a úpravou výkonu. 

Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě, velký hadronový urychlovač (LHC), je od neděle po dvouleté přestávce opět v provozu, jak oznámila Evropská agentura pro jaderný výzkum (CERN). Zařízení bylo odstaveno kvůli modernizaci. 

Když se v CERNu chystali poprvé spustit jeden z divů moderního světa, neobešlo se to bez podobných obav, jaké provázely řadu dalších technologických milníků.

Už přes čtvrt století visela ve vzduchu – nebo lépe řečeno v urychlovači částic – otázka, proč se reakce mezi bromem a exotickým atomem, kterému říkáme muonium, vzpírá chemickým zvyklostem. Při zahřívání totiž jejich vzájemná reakce zpomalovala. A to se v chemii nedělá!