Pro Michela Temera to byla první zahraniční zkouška v roli brazilského prezidenta. Jen několik dní poté, co senát definitivně potvrdil impeachment dočasně odstavené prezidentky Dilmy Rousseffové, musel Temer na schůzce skupiny G20 v Číně prezentovat novou tvář latinskoamerického giganta. Neobešlo se to bez drobných problémů a škobrtnutí, které ilustrují, v jak těžké pozici se náhradník Rousseffové právě nachází.

Čtyři roky náročného vyjednávání plného ústupků z obou stran přinesly zázrak, na který Kolumbie čekala více než padesát let. Mír, ze kterého nevyšel jako vítěz nikdo a zároveň všichni. 

Na Daniela Ortegu si dnes vzpomenou spíš pamětníci. V 80. letech byl jako vůdce Sandinistické revoluce v Nikaragui, věrný spojenec Sovětského svazu a také úhlavní nepřítel amerického prezidenta Ronalda Reagana celkem častou součástí oficiálního československého zpravodajství. S koncem komunistického režimu v Československu (a shodou okolností prakticky ve stejnou dobu v Nikaragui) se Ortega z televizních obrazovek vypařil a málokdo v tuzemsku si povšiml, že před deseti lety opět stanul v čele Nikaraguy. Nebo že se v poslední době vrací k autoritářským praktikám.

Olympiáda v Rio de Janeiru je v plném proudu, což přináší nejen sportovní příběhy zvýšenou za hranici, ale také pokusy přiblížit divákům hostitelskou zemi, o níž drtivá většina Čechů stejně jako tuzemských novinářů moc nebo spíš nic neví. A že je to tentokrát obraz patřičně apokalyptický, který spolehlivě potěší každého, kdo olympiádu sleduje z bezpečí domova na televizní obrazovce.

Jinak spíš ospalé město Tucumán na severu Argentiny bylo v sobotu nabité k prasknutí. Na oslavy 200 let od vyhlášení nezávislosti země se sem sjely tisíce návštěvníků. Celá ceremonie započala vztyčením státní vlajky, následované dlouhou mší v místní katedrále za přítomnosti tucumánského arcibiskupa, loni zvoleného argentinského prezidenta Mauricia Macriho, a představitelů jeho vlády. Odpoledne oslavy pokračovaly přehlídkou vojenských kapel z osmnácti zemí světa.

Panamským průplavem mohou nyní projíždět i ty největší nákladní lodě, po sedmi letech a více než pěti miliardách dolarů se otevřela jeho nová komora. Podle odborníků je ale stavba nekvalitní a v případě zemětřesení i nebezpečná.

Venezuelský prezident sice k uctění Svátku práce zvýšil minimální mzdu o více než jednu třetinu, obyvatelům krizí zmítané Venezuely to ale mnoho nepomůže. Venezuelská měna má minimální hodnotu a vzhledem ke všeobecným nedostatkům není co si za ni pořídit. Nejrychleji se propadající ekonomiku světa mezitím stíhá jedno neštěstí za druhým, od docházejících potravin až po rekordní sucha. I proto dochází stále častěji k násilným demonstracím proti nepopulární vládě prezidenta Nicoláse Madura. 

Když se Sněmovna reprezentantů v neděli večer konečně dostala k hlasování o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové, probíhalo v typicky brazilské atmosféře. Především se protáhlo na několik dlouhých hodin, protože poslanci k vlastnímu hlasu připojovali všemožné zprávy a věnování. Nejčastěji rodinným příslušníkům. "Pro moje děti! Pro Marinu, Julietu a Renza," vyjmenoval svoje potomky poslanec Renzo Braz. Poslankyně Renata Abreu zase hlasovala "pro mého manžela Gabriela a mého syna Rafaela". A jeden z jejich kolegů se pro jistotu k mikrofonu ještě vrátil, protože zapomněl pozdravit svého syna.