Virus zika už svět neděsí. K jeho poražení ale ještě vede dlouhá cesta

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Panika kolem viru zika utichla, Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila celosvětový stav nouze. Nebezpečí už podle ní není tak vysoké. Šíření viru zastavilo počasí i boj proti komárům a na vývoji vakcín se podílejí vedle vědců i přední farmaceutické firmy, které větří velké zisky. Je ještě potřeba se bát?

Zika už prý není globálním nebezpečím

Zika už prý není globálním nebezpečím,zdroj: Profimedia.cz

Před olympiádou v Brazílii byla zika tématem číslo jedna, posloužila jako oficiální důvod pro absenci nejednomu sportovci a zdravotnické organizace napříč celým světem radily lidem, jak se před nákazou chránit co nejlépe. Kondomy se rozdávaly po statisících, mezi partnery sportovní události roku se dostal i repelent…

Nyní se WHO už ziky tolik nebojí, virus podle ní už nepředstavuje takové nebezpečí jako v únoru, kdy vyhlásila globální varování. "Virus zika a s ním související komplikace zůstávají významnou a trvalou výzvou vyžadující intenzivní akce v rámci Světové zdravotnické organizace. Už ale nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu," uvedl předseda nouzové komise David Heymann.

Strašila jedna epidemie, přidala se k tomu druhá

Hysterie kolem viru rostla i kvůli tomu, že se začal výrazně šířit uprostřed všeobecného strachu z eboly. Když se objevil byť jediný případ nákazy v některé z dosud nezasažených zemí, zasedaly krizové štáby.

Panika začala propukat i v Česku, když se objevili první dva nakažení. Nyní zpráva o tom, že lékaři potvrdili infekci u 16 lidí z osmi set, kteří se dosud nechali testovat, prošla médii téměř bez povšimnutí. Žádné dramatické záběry na uzavřené infekční oddělení a zdravotní personál oděný ve skafandrech…

Neznamená to však, že virus zika už není nebezpečný. Za zhruba rok a půl chvíle, kdy začali mít tušení, že je nějaká spojitost mezi ním a výskytem mikrocefalie u dětí, ale udělali vědci velký pokrok. Nejen ve studiu samotného viru, ale i boji proti jeho šíření.

Jak dlouho zůstává v těle, se stále neví

Přesto stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek, zejména ohledně jeho přímého šíření mezi lidmi. Nebezpečný je sice v podstatě jen těhotným ženám nebo ženám plánujícím těhotenství, ale vědci začátkem roku přišli s důkazy, že se přenáší i pohlavním stykem. Navíc se přesně neví, jak dlouho může zika ve spermatu přežívat.

"U jednoho z pacientů byl zjištěn virus zika ve spermatu i dva měsíce po nákaze," uvedla Hana Zelená, vedoucí oddělení virologie ze Zdravotního ústavu v Ostravě, který testoval na protilátky české zájemce. Vědci nejčastěji mluví o nejméně půlročním dodržování bezpečného sexu, nicméně nic stále není stoprocentní.

Virus se rozšířil téměř výhradně v latinskoamerickém a karibském regionu, kde lékaři diagnostikovali již okolo 200 tisíc případů. Ojedinělá onemocnění se objevila i v Evropě či v Asii. Brazílie prošetřuje několik tisíc případů novorozenců, u nichž je podezření, že trpí mikrocefalií kvůli viru zika. Několik jich už zemřelo.

Podle WHO se objevila spojitost ziky i u dalšího vážného onemocnění, a to takzvaného Guillain-Barrého syndromu, který způsobuje obrnu svalstva.

"Poškozuje" děti, proto tolik děsí

Možná proto, že má nákaza zikou dopady hlavně na děti, na kterých je navíc postižení vidět velmi výrazně, působí na veřejnost děsivěji než třeba mnohem nebezpečnější ebola nebo i "obyčejná" malárie.

Vědci i vlády zasažených zemí se tak pustili do války na několika frontách. Jednou z nich je snaha vyhubit přenašeče, tedy tropického komára. Pokus Brazílie konečně "uklidit" oblasti, kde komáři líhnou, má alespoň částečné výsledky a právě úbytek komárů byl i jedním z důvodů, proč zrušit globální bezpečnostní varování.

Neplodní komáři pod taktovkou Billa Gatese

Boj s přenašeči a zejména snaha omezit jejich rozmnožování je jednou z hlavních linií bažinné války, a to tou finančně náročnější, která nemá moc naději na zisky v následujících letech. I proto vědci v tomto směru musí spoléhat zejména na filantropy, jako je třeba šéf Microsoftu Bill Gates.

Jeho nadace podpořila částkou 18 milionů dolarů výzkum, který má zabránit komárům v rozmnožování. Společně s generacemi přenašečů by tak zmizel i virus. Jeho podstatou je, že se samci komára infikují parazitickou bakterií wolbachia, která se prostřednictvím páření dostane do těla samičky, kde zabrání dovyvinutí vajíček, a tedy i vylíhnutí dalšího potomstva.

Otázkou ale je, zda to naopak šíření viru nepodpoří. Jak totiž už v roce 1995 varoval český parazitolog Jiří Lom, pokud je v generaci většina samiček neinfikovaných, může jejich zneplodnění paradoxně posílit populaci těch infikovaných. "A tak i když wolbachie může svým působením na buňky celkovou plodnost samiček podstatně snížit, výsledkem je zvýhodnění infikovaného potomstva infikovaných samiček," napsal v časopisu Vesmír.

I proto se výsledky zkušební fáze v podobě vypuštění několika jedinců v Latinské Americe zhodnotí s ročním odstupem. "Pak prostě uvidíme na počtu lidí, kteří onemocní buď zikou nebo (horečkou) dengue," uvedl Gates.

Úspěšná vakcína by byl výnosný byznys

Zkoumání je nákladné a výsledky nejisté, a tak se pozornost vědců soustředí spíš na vývoj vakcíny. Ten za běžných okolností trvá nejméně tři roky, většinou však mnohem déle. Vakcína proti viru zika je ale výjimkou.

Zika a její následky lidi děsí, navíc se vyskytuje v oblastech, kam jezdí davy turistů. Na rozdíl od afrických zemí, které jsou na okraji zájmu světa, i když to zní krutě.

Objevit účinnou vakcínu by tak farmaceutickým firmám přineslo milionové zisky, zatímco na objevení očkování proti ebole příliš nezbohatnou. V případě účinné vakcíny proti zice by jistě očkování dobrovolně podstoupily miliony lidí, nejen místních, ale i turistů či obchodníků, kteří do oblastí míří.

Do nadějných fází se tak za poslední měsíce dostalo několik vakcín, včetně jedné české. Asi nejdál je očkovací látka vyvíjená Národním úřadem pro alergie a infekční choroby ve Spojených státech, která má úspěšné výsledky u myší a k jejímuž první testování "v terénu" by mohlo dojít už začátkem příštího roku.

Protilátky přes placentu až k dítěti

Další tým amerických vědců pro změnu hlásí, že přišel na způsob, jak ochránit dítě v děloze nakažené matky. Jeho vakcína je založená na protilátkách získaných z krve lidí, kteří v nedávné době prodělali a překonali nákazu zikou. Látky by se při naočkování těhotné ženy měly přes placentu dostat i k dítěti.

Podle nejnovějšího čísla magazínu Nature už má tým vědců za sebou úspěšné testy na myších – u březích hlodavců, kteří dostali vakcínu, bylo výrazně nižší poškození placenty a mláďata se rodila mnohem větší, než u myší nenaočkovaných.

Vědci sice varují, že než bude vakcína bezpečná pro těhotné ženy, bude to trvat ještě roky výzkumu, ale vzhledem k tomu, že jsou to právě nenarozené děti, jejichž vývoj virus poškozuje, znamenalo by to zlom, na který všichni čekají.

Tagy: zahraničí nemoci a nákazy zdraví a životní styl Střední a Latinská Amerika virus zika

Zdroje: ČTK,BBC,vlastní