V naší zemi stojí tisíce objektů z opevnění budovaného před druhou světovou válkou. Mnohdy je už ani nevnímáme. Některé části opevnění se již několik let postupně dostávají z držení státu do rukou občanů. Co si s "řopíky" a dalšími bunkry počít? Fantazii by se neměly klást meze.

V Sezimově Ústí, blízko řeky Lužnice, si na přelomu 20. a 30. let nechali vybudovat letní sídlo pozdější druhý československý prezident Edvard Beneš a jeho paní Hana. Půvabné místo pak až do konce života považovali za svůj domov. Vilka a přilehlý park jsou dnes přístupné veřejnosti.

Dvojitý úspěch pro Česko! Společný návrh České republiky a Německa na zařazení Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO uspěl. Zároveň se na seznam dostal i slavný hřebčín v Kladrubech nad Labem. 

Jako paleta očních stínů působí solná pole v Bretani. Nepostradatelná surovina se tu těží přes tisíc let, poloostrov Guérande však oplývá i dalšími zajímavostmi. 

Miliony mrtvých a nové rozložení sil ve světě byly hlavním výsledkem první světové války, na jejímž počátku stál atentát na následníka rakouského trůnu. Spáchán byl přesně před 105 lety v Sarajevu.

"Támhle je, vidíte? Když se k zámku blížíte od Budějovic, jakoby na vás vyskočí," ukazuje směrem k bělostným obrysům Hluboké Alžběta Pezoldová. Její otec Jindřich a adoptivní dědeček Adolf bydleli na zámku jako poslední Schwarzenbergové před tím, než ho v roce 1940 zkonfiskovali nacisté. Nikdo z rodiny se pak už na Hlubokou nevrátil.

Nic, než co je spravedlivé – latinsky Nil nisi rectum – je rodové heslo hlubocké větve Schwarzenbergů. Spravedlnosti se přitom už 26 let snaží tato rodina domoci u českých soudů. Předkové Alžběty Pezoldové – rozené Schwarzenbergové – se proti českému státu nijak neprovinili, naopak ho v době okupace podporovali. Přesto zůstávají jediní, proti jejichž majetku vláda po druhé světové válce vydala zvláštní zákon – takzvaný Lex Schwarzenberg, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes.

Stopy architekta Josefa Fanty jsou (nejen) v Praze viditelné dodnes. S jedním z jeho nejznámějších děl se ostatně mnozí setkají již při příjezdu do metropole - pokud vystoupí na Hlavním nádraží. Muž mnoha talentů zemřel před 65 lety.