Karikaturista a československý rodák Dieter Hanitzsch už si v předním německém deníku neškrtne. Zásluhy sem, zásluhy tam: kvůli své údajně antisemitské karikatuře si pětaosmdesátiletý kreslíř musel sbalit fidlátka a německý mediální svět má zase jednou pořádný skandál. Kam až může karikaturista zajít? A je politicky korektní karikatura vůbec ještě karikaturou, nebo nemastným-neslaným obrázkem, kterého si ani nikdo nevšimne?

I třiasedmdesát let po konci druhé světové války ještě v Německu zůstává v platnosti 29 nacistických zákonů. U řady dalších se sice změnila formulace, ale v zásadě existují dál, nebo přinejmenším je zachován jejich duch.

Na prodej je osamocený zbytek monumentální mostní stavby nadregionálního vojensko-historického významu. Tak nějak zní nenápadná nabídka jedné německé realitky, který v titulku upozorňuje, že jde o bývalý mostní pilíř Ludendorffova mostu v Erpelu. Teprve jen tak mimochodem se tu poznamenává, že jde o polovinu toho, co zbylo ze slavného mostu u Remagenu.

Přítomnost předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera na oslavách ke dvoustému výročí narození Karla Marxe může Evropské unii výrazně uškodit. Na evropský projekt se útočí z mnoho důvodů, stále více se k nim přidává i obvinění z marxismu.

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Svastiky dokáží vzbudit v západní společnosti někdy až hysterické vášně, a to i když zrovna prokazatelně neslouží k propagaci nacistické ideologie. Předminulý týden se o tom přesvědčili i umělci z Kostnického divadla, jejichž uvedení hry Mein Kampf se některé organizace rozhodly bojkotovat. Je dobře, že společnost podporuje moc a démonizaci jednoduchého symbolu? A nenahrává to do karet naopak spíše neonacismu?  

Minulý pátek si tisíce Berlíňanů opět užily skoro již tradiční nedobrovolnou bojovku, kdy se musely evakuovat kvůli plánované likvidaci letecké pumy z druhé světové války. I 73 let po skončení bojů se v Německu každý rok najde přes dva tisíce tun válečných bomb, munice a podobného harampádí. Podle expertů je riziko s tím spojené čím dál tím větší.

Na Německu, na jeho ekonomice a na politice vlády v Berlíně jsme závislí víc, než si připouštíme.