V pátek 15. června uplyne 130 let ode dne, kdy nastoupil na trůn Vilém II., poslední německý císař a jedna z kontroverzních postav evropské historie. Nedávno přitom také vyplula na povrch pozoruhodná fakta o akci, která mohla předčasně ukončit jeho život. Co se pokazilo a proč tak dlouho unikala pozornosti?

Leda k smíchu je společnost, která nedokáže chránit své hodnoty, a neméně k smíchu je stát, který netrvá na dodržování svých zákonů. Uvědomili si to v Rakousku, uvědomili si to v Itálii a je nejvyšší čas, aby to došlo i zbytku Evropy.

Z Itálie se ozývá výstraha: Dejte si pozor na euro, Němci s ním dobývají Evropu! To, co se jim nepovedlo tanky, dokážou společnou měnou. Že by varování pro Česko?

Karikaturista a československý rodák Dieter Hanitzsch už si v předním německém deníku neškrtne. Zásluhy sem, zásluhy tam: kvůli své údajně antisemitské karikatuře si pětaosmdesátiletý kreslíř musel sbalit fidlátka a německý mediální svět má zase jednou pořádný skandál. Kam až může karikaturista zajít? A je politicky korektní karikatura vůbec ještě karikaturou, nebo nemastným-neslaným obrázkem, kterého si ani nikdo nevšimne?

I třiasedmdesát let po konci druhé světové války ještě v Německu zůstává v platnosti 29 nacistických zákonů. U řady dalších se sice změnila formulace, ale v zásadě existují dál, nebo přinejmenším je zachován jejich duch.

Na prodej je osamocený zbytek monumentální mostní stavby nadregionálního vojensko-historického významu. Tak nějak zní nenápadná nabídka jedné německé realitky, který v titulku upozorňuje, že jde o bývalý mostní pilíř Ludendorffova mostu v Erpelu. Teprve jen tak mimochodem se tu poznamenává, že jde o polovinu toho, co zbylo ze slavného mostu u Remagenu.

Přítomnost předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera na oslavách ke dvoustému výročí narození Karla Marxe může Evropské unii výrazně uškodit. Na evropský projekt se útočí z mnoho důvodů, stále více se k nim přidává i obvinění z marxismu.

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.