Než zatopíte: Deset minut práce zajistí příjemné teplo celou zimu
22. 9. 2026 – 9:20 | Magazín | BS
Bublá to v topení a radiátor je nahoře studený? Na vině bývá vzduch, který se v soustavě nahromadil přes léto. Nemusíte nikoho volat, nápravu zvládnete bez problémů sami, jen je potřeba dodržet správné pořadí úkonů.
Vzduch v radiátoru teplo nevede
Během letní odstávky se v otopné soustavě hromadí vzduch a brání vodě v cirkulaci.
Prozradí ho šplouchání, syčení nebo bublání a radiátor, který se neprohřívá rovnoměrně. Jednoduchý test doporučuje britská spotřebitelská organizace Which?: Když topení běží, sáhněte na horní okraj radiátoru. Pokud je výrazně chladnější než spodek, je uvnitř vzduchová kapsa.
První odvzdušnění se dělá při vypnutém oběhovém čerpadle a vychladlé vodě, přičemž ventily na všech radiátorech mají být naplno otevřené. V nízkém domě se začíná u radiátoru nejblíž kotli a postupuje se k nejvzdálenějšímu, ve vícepodlažní budově od nejnižšího patra nahoru. Tak postup popisuje Ing. Jaroslav Dufka, autor odborných knih o vytápění, na portálu ESTAV.cz.
- Pod odvzdušňovací ventil, který bývá nahoře na boku radiátoru, podložte hrnek nebo misku a hadr.
- Nasaďte odvzdušňovací klíč, případně plochý šroubovák, a ventil pomalu povolte proti směru hodinových ručiček. Podle Which? stačí nejvýš půl otáčky.
- Syčení znamená, že uniká vzduch. Jakmile začne téct souvislý proud vody bez bublin, ventil zavřete.
- Postup opakujte u dalších radiátorů ve stejném pořadí.
Jedním kolem to nekončí. Dufka doporučuje druhé odvzdušnění po 30 až 60 minutách a poslední při plné provozní teplotě vody. Celou proceduru by měl člověk zopakovat před každou topnou sezonou, po opravách a pak zhruba jednou za tři měsíce.
Po odvzdušnění zkontrolujte tlak
Se vzduchem uteče i trocha vody a tlak v soustavě klesne. Manometr na kotli by podle Which? měl ukazovat mezi 1 a 2 bary, rozmezí bývá vyznačené zeleně. Dům a zahrada uvádí jako ideál 1,5 až 2 bary. Rozhodující je údaj v návodu k vašemu kotli.
Chybějící vodu lze doplnit podle pokynů výrobce, při příliš vysokém tlaku ale patří k zařízení technik, jinak hrozí jeho poškození.
Prach usazený na radiátoru funguje jako izolační vrstva a zhoršuje přenos tepla. Na sociálních sítích koluje rada radiátory proplachovat vodou. Před tou ale varuje produktová specialistka výrobce radiátorů Korado Pavlína Trajtělová: „Voda se dostane do míst, kde nemá co dělat, a může spustit korozi.“
Na běžný prach podle ní stačí vysavač s vhodným nástavcem, suchý hadřík nebo úzký kartáč, který projde mezi žebry.
Když ale netopí celý dům, nemusí jít o vzduch, ale o nevyváženou soustavu, kterou musí seřídit odborník, upozorňuje Which?.
Hranici svépomoci stanovuje i Dufka: „Pokud se všechna otopná tělesa po zahájení vytápění nerozehřejí naplno ani po několika odvzdušněních, končí možnosti laického zásahu.“