"Vážený pane starosto, milí fašisté, antifašisté, milí nerozhodnutí," začal minulý týden svou řeč drážďanský městský radní Max Aschenbach ze satirické strany Die Partei (strana). Následovala bouřlivá diskuse a hlasování, na jehož konci byla schválená rezoluce městské rady odsuzující extremismus ve městě a okolí.

Světová média, včetně těch českých, si z ní ale vzala jen první slovo v titulku – Nazinotstand, nouzový stav kvůli nacismu. To bylo navíc napsané s otazníkem; i tak se sdělení začalo virálně šířit.

Když městem táhnou nacisté

Cílem rezoluce bylo přitom pojmenovat konkrétní násilí krajně pravicových extremistických skupin páchané v Drážďanech i jinde v Sasku, a boj proti němu vytyčit jako jednu z priorit městské rady pro příštích pět let.

Následovala kritika některých komunálních politiků i turistických organizací ve městě, podle nichž taková rezoluce poškodí renomé Drážďan jako oblíbeného cíle turistů.

Zmíněný iniciátor rezoluce, radní Aschenbach, na to reagoval ironicky: "Je horší, když pět let pravidelně městem pochoduje horda nacistů, nebo když někdo řekne, že pět let pravidelně městem pochoduje horda nacistů?"

Aschenbach tím narážel na pravidelná shromáždění a průvody, které už pět let ve městě organizuje protiislámské hnutí Pegida. I když se počty účastníků demonstrací zásadně snížily, tvrdé jádro Pegidy zůstává pohromadě.

Když hnutí v říjnu oslavovalo v centru Drážďan své páté výročí, vlály nad hlavami demonstrantů jak vlajky extremistického Identitárního hnutí, tak parlamentní strany Alternativa pro Německo, která má ke krajní pravici dlouhodobě blízko – zejména její radikální křídlo Der Flügel.

Zástupci AfD se objevili také mezi řečníky na říjnové akci, stejně jako šéf rakouských identitářů Martin Sellner.

Milan Roháč z Trikolory

Demonstrace Pegidy svého času lákaly i české "vlastence". Ještě vloni promluvil na jednom ze shromáždění v Drážďanech i Milan Roháč, který dříve působil v hnutí Úsvit Tomia Okamury a dnes se hlásí k nově založené Trikolóře Václava Klause juniora.

Roháč za poslední rok vzbudil pozornost také tím, že pomáhal organizovat vystoupení britského pravicového radikála Tommyho Robinsona v českém parlamentu. Tato akce se však po vlně veřejné kritiky neuskutečnila.

Pegida, která svádí dohromady krajně pravicové extremisty (zakladatel Pegidy Lutz Bachmann byl odsouzen za podněcování k nenávisti), fanoušky AfD i další nespokojené občany a odpůrce migrace, ale není jediným důvodem, proč se čerstvě přijatá rezoluce z Drážďan trefila do černého.

Sasko má s krajní pravicí dlouhodobě problém. Naplno se to ukázalo loni, poté, co ve městě Chemnitz skončili ve vazbě dva podezřelí z ubodání člověka, Iráčan se Syřanem.

Město následně zažilo útoky na cizince a ulicemi několik dní vedle veřejnosti pochodovali společně i zástupci Pegidy, AfD a menších krajně pravicových uskupení.

Počet násilných činů spáchaných členy krajně pravicové scény vzrostl v Sasku v roce 2018 meziročně o 38 procent.

Byznys s neonacismem

Ultrapravicová scéna provozuje v Sasku i obchody či zásilkové služby a ze zisku (například z prodeje určitých značek oblečení nebo hudebních nosičů krajně pravicových kapel) pak financuje své aktivity.

Přesný přehled těchto komerčních aktivit krajní pravice stejně jako nemovitostí, které extremisté v Sasku využívají, nabízí letošní analýza poslance saského zemského sněmu za Zelené Valentina Lippmanna.

Ten na základě údajů zemské vlády sestavil přehled asi 60 nemovitostí, které ultrapravice v Sasku využívá. Některé z nich se nacházejí v bezprostřední blízkosti hranic s Českem (viz interaktivní mapa)

V jednom z objektů patřících k neonacistické scéně ve městě Žitava (Zittau), rovněž nedaleko české hranice, se loni podle Lippmannovy analýzy konal koncert, na který dorazily i kapely z Itálie a Česka.

Jiný loňský koncert neonacistických kapel "Blutzeugen", "Heiliger Krieg", "Exzess" a "Confident of Victory" se pak přesunul do České republiky, ačkoli byl původně avizován v Německu. Sraz si účastníci dali na jednom parkovišti poblíž Drážďan, následně se ale přesunuli na české území.

Podle Lippmanna je to "exemplární příklad" toho, že krajní pravice v Sasku spolupracuje se svými sympatizanty v zahraničí – včetně nejbližšího Česka.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky