Facebook nedávno patentoval algoritmus, který věřitelům umožňuje odmítnout žadatele o půjčku jen na základě toho, jak jsou "kredibilní" jeho přátelé. Algoritmy využívají i bezpečnostní složky, třeba k plánování vojenských akcí. A na chuť jim přicházejí i vlády a jejich diplomatické sbory. Co se ale stane, když o mezinárodní politice necháme rozhodovat stroje s jejich chladnou logikou?

Vesmírné výpravy byly až donedávna v režii jednotlivých států či misí s mezinárodní účastí. Možnosti se ale začínají otevírat i pro zájemce ze soukromého sektoru. Třeba takový satelit bude moci na oběžnou dráhu Země vyslat prakticky každý, kdo na něj bude mít peníze. Vesmírné právo na tento nový trend nepamatuje. To by však z hlediska bezpečnosti mohlo do budoucna znamenat větší než malé množství potíží. 

Čínský prezident Si Ťin-pching poprvé od svého zvolení vyrazil na Blízký východ. V rámci pětidenní cesty navštívil Egypt, Saudskou Arábii a Írán. Zvlášť v případě Íránu to byla cesta historického charakteru. Čínský prezident do něj totiž zavítal poprvé po 16 letech. Dalo by se říct, že příjezd početné čínské delegace v čele samotným prezidentem země je prozatímním vrcholem íránského návratu do mezinárodní scénu od zrušení sankcí, které izolovaly Teherán od zbytku světa.

Do Paříže se sjelo 150 hlav států a vlád, tu společně dokončily dlouhé roky připravovanou dohodu o boji proti klimatickým změnám. Přestože se konference účastní na 50 tisíc lidí a některá média ji označují za přelomovou, je více než pravděpodobné, že výsledný dokument půjde ve šlépějích jeho předchůdce – Kjótského protokolu. 

Výroční projev ruského prezidenta Vladimira Putina bývá rutinní záležitost. Už jen z principu věci, že se politika Kremlu prakticky nemění. Dvanáctý projev šéfa Kremlu se ale zapíše do ruských politických dějin. nebo se na něj přinejmenším bude ještě dlouho vzpomínat. A to nejen proto, že během něj padlo Alláhovo jméno. 

Olympijské hry sice stále ještě patří mezi nejsledovanější globální sportovní události, o jejich pořádání ale není zdaleka takový zájem, jaký by teoreticky měl být. Naznačuje to mimo jiné i výsledek nedávného referenda v Hamburku, v němž místní obyvatelé pořádání her odmítli. Nechuť Západu přitom nahrává zemím, které se svých obyvatel na názor vůbec neptají. 

Rusko zastavilo dovoz turecké drůbeže. V kaliningradském přístavu zadrželi 162 tun kuřecího masa z Turecka, prý kvůli porušení veterinárních směrnic. A to je jen špička ledovce. Už teď je jasné, že sestřelení ruského bombardéru Tureckem bude mít na vztahy mezi Moskvou a Ankarou těžké následky. Propuknou rusko-turecké vzdušné války nebo dokonce třetí světová?

Kromě pachuti krve zůstal po pařížském masakru otazník, zda a nakolik se změní světová politika. Po summitu G20 v tureckém letovisku Antalya vyzval francouzský prezident Francois Hollande k vytvoření globální koalice pro boj s Islámským státem, o které bude v nejbližších dnech jednat s prezidenty Ruska a USA. Pařížské útoky katapultovaly ruského vůdce Vladimira Putina zpátky na mezinárodní scénu. Jenže vztahy s Moskvou jsou v troskách. A navíc pro úspěch koalice bude klíčový postoji arabských států, pro které nyní Islámský stát není největším zlem.