Každý rok předstupuje Putin před Federální shromáždění, tedy obě komory parlamentu, aby shrnul nejdůležitější události a připomněl politikům směr, kterým se mají dál ubírat. Na výroční projev chodí kromě poslanců také vysoce postavení úředníci a další klíčové osobnosti.

Georgijevský sál, v němž Putin obvykle řeční, bývá zaplněn tak do dvou třetin. Letos však praskal ve švech.  

Po sestřelení ruského bombardéru Tureckem všichni tušili něco pikantnějšího. Něco mimořádného, co tu ještě nebylo. A nejen kvůli letounu, ale mimo jiné také kvůli ruské intervenci v Sýrií, s jejíž pomocí se Putin snaží vybojovat pro Rusko pozici jednoho z nejsilnějších hráčů na současné mezinárodní scéně, vrátit Rusku status velmoci, se kterou sice můžete nesouhlasit, musíte s ní ale počítat.

Putin zahájil vystoupení minutou mlčení na počest obětí teroristických útoků a následně poděkoval "ruským vojákům, kteří bojují s mezinárodním terorismem". V sále byli přítomni (kromě nepatřičně oblečeného Chirurga, který se před příchodem ruského vůdce objímal s patriarchou) také armádní piloti, kteří se účastní operace v Sýrii.

V určitém smyslu to připomínalo projevy amerického prezidenta, který děkuje hrdinům své země. Od Putina to rozhodně nebyl špatný tah.

Celá první část vystoupení věnovaná válce s terorismem a problému s Turky působila, že jde o záležitost, na kterou se Putin v současné době soustředí. Jakmile přešel k vnitropolitickým tématům, důraz v jeho hlase opadl.

"Není vyřešený problém Afghánistánu. Irák, Sýrie, Libye se proměnily v zónu chaosu a anarchie. Víme, kdo dostal zálusk na sesazení nepohodlných režimů. Ve výsledku si to zavařili, popudili lidi, a pak si nad tím umyli ruce. Otevřeli cestu radikálům a teroristům," prohlásil Putin. Prstem na nikoho sice neukázal, nikdo ale nezůstal na pochybách, koho měl na mysli.

"Zvlášť velké nebezpečí představují ozbrojenci v Sýrii. Dostávají peníze, zbraně, kupí síly. Pokud tam zakoření a zvítězí, pak se nevyhnutelně ocitnou i u nás. Jsme povinni se jim postavit a zničit je na zápraží daleko od nás. Proto jsme se rozhodli pro operaci na základě legitimní žádosti syrské vlády," zdůraznil Putin.

Armáda podle něj v Sýrii dokázala, že je bojeschopná a ruské zbraně fungují efektivně. Neopomněl poděkovat inženýrům, dělníkům a ostatním lidem, kteří pracují ve zbrojních továrnách. "Ve válce s terorismem Rusko předvedlo svou zodpovědnost vedoucí postavení," dodal.

Když Putin přešel k Turecku, většina přítomných zřejmě čekala to, co už v předchozích dnech zaznělo mnohokrát: Turci napomáhají Islámskému státu, kupují od něj ropu, a tak dále. Ze začátku to tak i vypadalo.

"Víme, kdo v si v Turecku nacpává kapsy. Právě za tyhle peníze bandité verbují žoldáky, nakupují zbraně, organizují kruté útoky. Pamatujeme si, že právě v Turecku se ukrývali a dostávali podporu ozbrojenci, kteří operovali na Severním Kavkaze v 90. letech a následujícím desetiletí. Dodnes o nich víme. Část vládnoucí špičky v Turecku nese přímou zodpovědnost za smrt našich vojáků v Sýrii."

Nic extra nového na rozjezd. Ale nakonec přece jen přišel s něčím, na co Rusové jen tak nezapomenou. 

Vztah Moskvy k Ankaře se viditelně zhoršuje nikoli ze dne na den, ale prakticky z hodiny na hodinu. A soudě podle Putinova projevu dokonce i z minuty na minutu. Během vystoupení nejprve prohlásil, že Turci, kterých v Rusku nepracuje rozhodně málo (postavili například prakticky celou čečenskou metropoli Groznyj zničenou během severokavkazských válek) jsou dobrým, pracovitým a talentovaným národem.

A pak se zřejmě nechal unést a celou pasáž k Turecku a sestřelení bombardéru zakončil slovy, že "nejspíš jen Alláh ví, proč to udělali. Alláh se zřejmě rozhodl potrestat vládnoucí kliku v Turecku tím, že ji zbavil rozumu". Sál prakticky utonul v potlesku.

"Nechystáme se řinčet zbraněmi. Ale pokud si někdo myslí, že spáchá podlý válečný zločin, zabije naše lidi, a vykroutí se z toho s pomocí rajčat nebo nějakými restrikcemi ve stavebnictví a dalších odvětvích, tak se hluboce mýlí. Ještě jim nejednou připomeneme, co provedli. A ještě nejednou toho budou litovat. Víme, co pro to máme udělat," dodal Putin.

Čím se ještě hodlá Turkům mstít, neupřesnil. Má se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan bát? Kdo ví.

Jakmile přešel k vnitropolitickým tématům, zájem v jeho hlase lehce ochabl. Ekonomickým záležitostem se věnoval rutinním tónem. Přiznal nicméně, že situace není lehká.

"Loni jsme čelili vážným ekonomickým výzvám. Vím, že mnozí lidé to teď nemají lehké. Dobře chápu, že se ptají, kdy překonáme obtíže a co pro to uděláme. Situace je skutečně složitá, ale nikoli kritická," řekl Putin.

Vypadá to, že pokud protiruské sankce něčeho dosáhly, pak toho, že Kremlu došly v plné šíři nevýhody jeho závislosti na surovinách.

"Musíme se připravit na to, že se období nízkých cen na suroviny protáhne. Pokud nic nezměníme, projíme všechny rezervy a žádný růst ekonomiky nepřijde. Nesmíme prošvihnout tendence globálního vývoje. Vznikají nové obchodní bloky, mění se obrysy světové ekonomiky. My můžeme a jsme povinni obsadit pozici mezi lídry. Rusko nemá právo být zranitelné."

Tleskalo se v sále opakovaně, nejvíc na začátku a na konci projevu, kdy se Putin vrátil opět k boji s terorismem a k tomu, že se Rusko dokáže vyrovnat s úkoly, které má před sebou, jen pokud zůstane jednotné.