Je podzim 1944 a můj partyzánský oddíl ostražitě postupuje hustým lesem východního Slovenska. Pomalu nám docházejí zásoby - munice i jídla. Posledních několik dní bylo obzvláště náročných. Hory se hemží gardisty, navíc podle posledních zpráv rozprášili povstání a Banská Bystrica padla do rukou Němců.

Před několika dny se objevila zpráva, že jedna australská rodina našla v lednu na pláži vzkaz v láhvi starý 132 let. Představme si, že někdo hodí do moře láhev dnes a že ji někdo najde v roce 2150. Anebo ji už nebude mít kdo najít?

Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka si dnes neštítí přivlastnit a překroutit ve svůj prospěch kdekdo. Své o tom ví i náš současný prezident Miloš Zeman, který se rozhodl podepsat svůj druhý prezidentský slib na "tatíčkově" stole.

Psal se rok 1978 a ve starožitnictví na Václavském náměstí, nedaleko budovy Národního muzea, se objevil poklad. Tehdejší kurátor sbírky broušených drahých kamenů a znalec v oboru Jiří Kouřimský tam nečekaně narazil na unikátní kousek: kašmírský safír o hmotnosti 19 karátů, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

Osobnost Gustáva Husáka dodnes budí vášně mezi odbornou i laickou veřejností. První ucelený životopis posledního komunistického prezidenta se stal knižním hitem a z jeho autora – historika Michala Macháčka – je spisovatelská celebrita, jejíž dílo dokázalo rozhádat recenzenty, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes. 

Téma tábora v Letech, který byl za druhé světové války součástí "konečného řešení cikánské otázky", opět vzbuzuje vášně. Ty rozdmýchal předseda SPD Tomio Okamura společně s poslancem hnutí Miloslavem Roznerem vyjádřeními, které podle mnohých zlehčují romský holokaust. Proč se tak často nad táborem v Letech mává rukou jen jako nad pracovním táborem? Mají Češi problém smířit se s temnější částí naší historie? 

Proti mně stojí zástupce Okresního národního výboru, který přišel vybrat povinné dodávky. Tento rok si toho berou až podezřele moc, ale nehádám se s nimi, nemělo by to význam. S dojetím se loučím s polovinou svých koní a chci už pány úředníky vyprovodit, zástupce mě ale ještě zastaví: "Počkejte, pane Jehlík, podle seznamu, který jste sám podepsal, máte odevzdat ještě část ovcí." Zamrazí mě. Nikdy jsem na statku žádné ovce neměl. Na tváři pana zástupce se objeví úlisný úsměv.

K prvním obětem nastupujícího komunismu v naší zemi patřili již na samém konci druhé světové války protibolševičtí emigranti ruské a ukrajinské národnosti, kteří svůj nový domov nalezli v předválečném Československu. Patřil mezi ně i generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský. Jeho tragický osud připomíná pamětní deska, umístěná v květnu letošního roku na budově školy v Konviktské ulici v Praze.