Česko nemá ucelený systém péče o duševně nemocné lidi. Také služeb, které např. pomáhají duševně nemocným začleňovat se do běžného života, je nedostatek. Ve čtvrtek o tom informovali zástupci institucí, které pomáhají duševně nemocným a jejich rodinám. Zároveň také byla zahájena kampaň, která má přispět k bourání mýtů o psychicky nemocných lidech. 

Všeobecná zdravotní pojišťovna poprvé snížila objem pohledávek, které má u dlužníků, na 29,7 miliardy korun za letošní červenec. Na konci minulého roku jí přitom fyzické a právnické osoby dlužily 31,4 miliardy korun. 

Postup meningokokové infekce je rychlý, pacient může zemřít jen několik hodin od prvních příznaků. Rodiče by proto měli znát "zpaměti" projevy onemocnění, aby mohli urychleně provést domácí test a případně včas zavolali záchranku, jak ve středu upozornil prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny a odborný garant očkovacích center docent Rastislav Maďar. Meningokok zasáhne v Česku několik desítek lidí ročně, hlavně dětí a adolescentů.

Částka za zdravotní pojištění státních pojištěnců by podle lékařských odborů měla být stejná jaka ta, kterou hradí samoplátci. Stát za své pojištěnce platí měsíčně jen 845 korun. Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel také v České televizi řekl, že odbory chtějí u Ústavního soudu napadnout i rozdíl ve výši odvodů mezi zaměstnanci a živnostníky. 

Od ledna příštího roku stoupnou platby za státní pojištěnce měsíčně z 845 na 870 korun za každého. Za téměř šest milionů pojištěnců jde o celkovou částku 1,8 miliardy korun. Jenže čtvrteční kompromis, na kterém se dohodla vláda, je podle odborářů a lékařů nedostačující. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček původně chtěl 904 korun, celkově 4,3 miliardy, ale ministr financí Andrej Babiš byl proti. 

Senátorům se zdá podmínka plného očkování dítěte pro přijetí do školky nebo pro pobyt na škole v přírodě zbytečná. Své úpravy novely o ochraně veřejného zdraví poslala poslancům, kteří je budou muset posoudit.

Alternativní způsoby léčby vyhledává stále více lidí. Podle všeho se dá předpokládat, že část z alternativních metod brzy bude nedílnou součástí běžné západní medicíny. V některých oblastech tak tomu je už nyní.

České zdravotnictví trpí především nižší kvalitou, problém ale představují i mzdové podceňování personálu, jak vyplývá z průzkumu mezi řediteli 156 nemocnic s názvem Barometr českého zdravotnictví, který uskutečnila organizace HealthCare Institut ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Mezery jsou podle nich také v komunikaci a také v efektivitě práce.