Řekněme si na rovinu: Pokud zrovna nevedete nějaké vlastní bio hospodářství kdesi na samotě a neobstaráváte vlastní zvěřinec i pole, zpracovaným potravinám se v určité míře zkrátka a dobře nevyhnete.

Čerstvé a neupravené věci se rychle kazí, kdyby do nich nikdo nic nepřimíchal, zkrátka by je nešlo prodávat. Je nicméně prokázáno, že konzumace vysoce zpracovaných potravin není zdraví prospěšná. Ve Spojených státech přitom tvoří ultrazpracované zboží alarmujících 70 % sortimentu v obchodech. U nás na tom jsme lépe, ale ne o moc: Bavíme se zhruba o polovině zboží v regálech.

„Ultrazpracované potraviny si můžete zjednodušeně představit tak, že jde o produkty, které spíš vznikly v laboratoři než v kuchyni. Obsahují emulgátory, aromata, sladidla, barviva, modifikované škroby… a často minimální množství skutečné potraviny,“ uvádí pro server Toprecepty expertka na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimáková.

Mezi podobně vysoce zpracované potraviny patří kupříkladu tavené sýry, pomazánky, většina uzenin, paštiky, cereálie a většina sladkostí, chipsy, samozřejmě instantní jídla, slazené nápoje a celá řada dalších produktů.

Nejčastějším zástupcem ultrazpracovaných potravin jsou v Evropě produkty průmyslových pekáren: Tvoří až 30 % našeho denního energetického příjmu, uvádí výzkum. 28 % pak představují párky a uzeniny.

Slimáková odkazuje na výzkumy, které tvrdí, že pravidelná konzumace vysoce zpracovaných potravin vede k horší regulaci hladu (a tudíž přejídání a obezitě), riziku cukrovky, zánětům, riziku nemocí srdce, narušení střevního mikrobiomu a třeba také zhoršení spánku či dokonce depresím.

Což opravdu není úplně veselý seznam. Slimáková dodává, že není úplně potřeba z ničeho nic zahodit veškeré zpracované potraviny: Tělo se s nimi sem tam zvládne poprat. Je ale důležité, aby netvořily permanentní většinový základ jídelníčku.

Expertka radí jíst skutečné jídlo: „Jsou to potraviny základní a minimálně průmyslově zpracované a jídla z nich. Skutečné jídlo je to, co vyrostlo, pobíhalo, plavalo nebo vyrostlo ze země – a co poznáte na první pohled. Bez složitého seznamu ingrediencí, bez náhražek a chemických triků.“

„Ve skutečnosti můžete jíst skoro všechno, jen si vyberete poctivější verzi. Místo ochuceného jogurtu vezmete bílý a přidáte ovoce. Místo proteinového pudinku volte tvaroh. Místo sušenky hrst ořechů nebo kvalitní čokoládu. Nejde o zákaz, ale o volbu. Skutečné jídlo existuje, je ho dost a chutná lépe – jen není tak barevné a 'zábavné'," vysvětluje.

Pravidlo, co ideálně nakupovat, je prý přitom jednoduché:

1. Potravina bez složení, nula aditiv? Berte.

Jedná se o čisté jídlo bez dalšího zpracování. Maso, vejce, luštěniny, ovoce, zelenina a tak dále.

2. Potravina má maximálně 3 přísady? Berte.

Podíváte se na složení a rozumíte přísadám – pak je všechno v pořádku. Čerstvý sýr, chléb z kvásku, máslo, tvaroh a podobně. A i pokud je přísad víc, ale jasně víte, o co se jedná, klidně si potravinu kupte.

3. Potravina má přes 5 přísad? Dejte pozor.

Jakmile netušíte, co která ingredience vlastně znamená, raději koupi ještě zvažte. Velmi pravděpodobně se jedná právě o vysoce zpracovanou potravinu a věci typu glukózo-fruktózový sirup či modifikované škroby do sebe pumpovat zkrátka nechcete.