Češi se bojí agresivity duševně nemocných. Předsudky komplikují péči

- Aktuality autor: pal

Česko nemá ucelený systém péče o duševně nemocné lidi. Také služeb, které např. pomáhají duševně nemocným začleňovat se do běžného života, je nedostatek. Ve čtvrtek o tom informovali zástupci institucí, které pomáhají duševně nemocným a jejich rodinám. Zároveň také byla zahájena kampaň, která má přispět k bourání mýtů o psychicky nemocných lidech. 

Lékař doprovází duševně nemocnou ženu na psychiatrickém oddělení. Ilustrační foto

Lékař doprovází duševně nemocnou ženu na psychiatrickém oddělení. Ilustrační foto,zdroj: Profimedia.cz

"Stigma, které si pacienti s diagnózou nesou a které se posiluje nešťastnými kauzami, tu je. Navracení lidí do společnosti, která má o nich předem předsudky, že jsou nespolehliví a agresivní, je pak velmi obtížné," uvedl prezident České asociace pro psychické zdraví (ČAPZ), psychiatr Martin Jarolímek.

Podle něj studie ukázaly, že schizofrenici páchají zločiny mnohem méně než lidé bez psychických potíží.

Případy duševně nemocných útočníků vyvolávají iracionální reakce

Loni v říjnu nemocná žena zaútočila ve škole ve Žďáru nad Sázavou, zabila studenta a další tři lidi zranila. Před třemi lety napadla jiná žena babičku s vnoučetem, batole nepřežilo. Podle zástupců asociace zveřejněné případy vyvolávají strach a vracejí situaci o léta zpět.

"Strach je iracionální a živený i některými politiky, kteří reagují hloupě. My jako lidé s duševním onemocněním to neseme špatně," postěžoval si Michal Kašpar.

Podle vedoucí krizového oddělení denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Renáty Fialové by pro lidi s lehčími obtížemi měly být dostupné ambulance a pro vážnější případy centra duševního zdraví, kde dostanou zdravotní péči, rehabilitaci i pomoc při hledání práce. Fungovat by měly následné sociální služby.

Oběti a pachatelé jsou všichni oběti společnosti

"Měli bychom si uvědomovat, že oběti i pachatelé jsou vlastně oběti společnosti, která neposkytuje služby. V 90. letech bylo veliké nadšení, kdy to vypadalo, že služby budou poskytovány v celé republice,“ uvádí Fialová  

„V posledních letech to jde zpět. Znovu společnost říká, že by lidé měli být někde zavření. Oni přitom potřebují péči," řekla Fialová.

O nedostatku služeb mluví i Josef Svoboda z Brna, jehož syn před lety onemocněl. "Službu jsem nakonec musel založit sám,“ řekl Svoboda.  

„Chybí systém, aby se složky propojily. Když schizofrenik odejde z nemocnice, je málo lidí, kteří s ním umějí pracovat," uvedl Svoboda. Působí jako vedoucí sociální rehabilitace v organizaci Dotyk II. Ta poskytuje terénní služby psychicky nemocným.

Na kampaň přispěly i norské fondy

Ke změně přístupu k lidem s psychickou chorobou má přispět kampaň Jde to, na kterou přispěly norské fondy. Trvat má do února příštího roku.

Zaměří se hlavně na profesionály, kteří s nemocnými pracují. V regionech se uskuteční setkání expertů, pacientů, členů jejich rodin, úředníků či poskytovatelů péče. Pořadatelé se budou snažit jejich aktivity propojit.

Česko nemá zákon o duševním zdraví, který by stanovil pravidla péče i povinnosti obcí a zdravotních pojišťoven. Podle Jarolímka stát neplní ani opatření ze strategie reformy psychiatrické péče či z mezinárodních úmluv, k nimž se ČR přihlásila.

Zástupci organizací na pomoc pacientům už dřív kritizovali, že reforma kupředu příliš nepostupuje. Žádali po vládě jasné kroky. Podle plánu má vzniknout 30 center duševního zdraví, v každém kraji by měla fungovat dvě až tři.

Tagy: Česko domácí duševní zdraví české zdravotnictví zdravotní péče v Česku

Zdroje: ČTK