Politické strany se snaží domluvit na zákonu o obecném referendu. Velká pozornost se upíná k tomu, zda bude možné hlasovat o našem vystoupení z Evropské unie. Důležitost referenda a jeho dopad na českou politiku však spočívá v něčem jiném.

Na příkladu marketingového experta Martina Jaroše, o jehož členství ve straně má velký zájem kromě Pirátů především TOP 09, je vidět, jak žádoucí jsou veřejně známé osobnosti. Samy o sobě však nestačí. Pokud mají partaje přežít, musí se odhodlat k větším změnám.

Hlavou státu byl podruhé zvolen Miloš Zeman, kterého teď vlastně můžeme chápat jako hrobníka jedné politické éry a průkopníka jiné. Patří do ní i Jiří Drahoš. Nová etapa má svá rizika, hlavní je se poučit a neopakovat minulé chyby, třeba ty zvýrazňující rozštěpení společnosti.

Prohra ve sněmovně, kdy Babišova vláda nezískala důvěru, by předsedu hnutí ANO měla donutit k ústupkům a kompromisům, na kterých je politika založená. Může ho k nim ale přimět, když je pro něj výhodné trvat na svém a jednání jen předstírat?

První kolo prezidentské volby může přinést mnohem zajímavější výsledek, než jaký ukazovaly předvolební průzkumy. Jaké jsou slabiny Jiřího Drahoše a proč se jeho šance na postup do druhého kola snížily? A co má společného s Pavlem Fischerem?

Premiér Andrej Babiš v lednu předstoupí před poslance s programovým prohlášením vlády, aby je požádal o důvěru. To hlavní se ale odehraje až v následujícím období. Jakou roli v tom mohou sehrát předčasné volby a co najdeme v programovém prohlášení?

Dolní komora parlamentu z podnětu Pirátů zřídila vyšetřovací komisi k OKD. Už nyní lze vidět stinné stránky, které vznik komise provázejí. Nejde jen o mediálně efektní hraní si na soudce? A za jakých okolností může být působení komise užitečné?

Piráti mohou sloužit jako inspirace, jakým způsobem by politické strany mohly do svého fungování více zapojit členy. Na současném pirátském působení se ale také ukazuje, jaké to má stinné stránky. Ustojí pod tlakem svoji identitu, nebo se změní?