Není žádným tajemstvím, že na Zemi žijí slon africký a slon indický. Zdaleka ne každý ale ví, že tím výčet dnešních chobotnatců nekončí. 

Možnost otevření plavebních cest přes Severní ledový oceán už pěkných pár desetiletí jitří fantazii lodních dopravců.  Není se čemu divit. Čas jsou peníze a při dopravě zboží z Evropy do Asie by tato cesta mohla námořníkům ušetřit až dva týdny. 

Kdo by neznal žirafu, ikonického Afrického savce a zároveň nejvyšší zvíře v současnosti obývající naši planetu. Těžší už je to ale s rozdělením žirafí populace na různé poddruhy. Dnešní žirafy obývají velký, i když poněkud roztříštěný, areál od rovníkové až po jižní Afriku. 

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná. 

Kousáním přenosná rakovina ďáblů medvědovitých, známějších jako tasmánští čerti, patří mezi úzkou skupinu bizarních parazitů, jejichž předci byli příslušníci téhož nebo blízce příbuzného druhu. Šlo o rakovinné buňky, které shodou náhod získaly schopnost nakazit i další jedince. 

Numerické schopnosti neboli početní výkony nejsou jen výdobytkem lidské mysli. Zvládá je i řada zvířat, která by bez počítání nemohla zvolit optimální postup při shánění potravy, námluvách, interakcích uvnitř i vně skupiny nebo při migraci. Určité početní základy jsou zkrátka nezbytnou podmínkou přežití ve volné přírodě.

V současnosti můžeme na nebi spatřit dvě skupiny aktivně létajících tvorů: ptáky a netopýry. V druhohorách bychom se ale mohli místo létajících savců setkat se skupinou starší – dnes již vymřelými ptakoještěry, kteří na rozdíl od všeobecného přesvědčení nepatřili mezi dinosaury a (na rozdíl od ptáků, kteří se z dinosaurů vyvinuli) tvořili samostatnou větev druhohorních plazů. Délka jejich vlády, impozantní vzhled a leckdy úctyhodná velikost provokují lidskou představivost dodnes. 

Moderní člověk, Homo sapiens sapiens, má svůj původ v Africe. Ze své kolébky na černém kontinentu se do světa vypravil až před nějakými 100 000 lety. Nutno nicméně podotknout, že ve velkém stylu. Asií, Evropou, Austrálií a Amerikou se prohnal jako uragán a postupně obsadil téměř všechny myslitelné oblasti.