Víte, jaký tvor dokáže "bez mrknutí oka" přežít v rozmezí teplot od – 272 do 151 stupňů Celsia? Že vás žádný nenapadá? A co kdybyste se dozvěděli, že navíc bez problémů rozchodí tlak šest tisíckrát vyšší než na povrchu Země, přežije záření tisíckrát intenzivnější než člověk a nezamává s ním ani pobyt v otevřeném vesmíru? 

Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života. 

O invazních druzích a jejich nezřídka negativním vlivu na lokální ekosystémy toho bylo napsáno opravdu hodně. Některé z nich nemusí škodit vůbec a místní přírodu jen obohatí, zatímco jiné mohou vést až k úplnému rozvratu místního uspořádání. Jedna jejich skupina je ale obzvlášť destruktivní – savčí predátoři. Nejde ale o žádné lvy nebo tygry. Daleko větší paseku dokáží ve zranitelných ekosystémech nadělat "obyčejní" potkani, psi nebo kočky. 

Lidé jsou zvyklí brát Zemi jako "svou" planetu. Stačí ale trochu poodstoupit a tento závěr se ukáže jako přinejmenším předčasný. 

Inteligenci u zvířat si obvykle spojujeme s lidoopy, v menší míře možná s delfíny, psy nebo papoušky. Právě s těmito zvířaty se lidé také nejčastěji pokoušeli "domluvit". Když pomineme nejstarší, spíše úsměvné, pokusy, ani experimenty s přímou komunikací příliš neuspěly. Na vině je hlavně velká bariéra mezi lidským zvukovým ústrojím a jeho zvířecími protějšky, případně mezi fungováním lidského a papouščího mozku. Větší úspěchy vědci zaznamenali s použitím symbolické komunikace. 

Když minulý týden oznámila americká agentura NASA tiskovou konferenci týkající se Jupiterova měsíce Europa, očekávání všech vesmírných nadšenců vystřelila do výšin. Tato malá "zmrzlá koule", pod jejímž povrchem se skrývá tekutý oceán, totiž představuje jedno z nejslibnějších míst pro hledání mimozemského života. Pravda, výzkumníci už v předstihu varovali před přehnanými očekáváními. 

Standardní blesky se vybijí v zlomku sekundy a dosahují délky maximálně několika kilometrů. Sítě specializovaných senzorů ale meteorologům a nadšencům do hledání extrémních atmosférických výkyvů umožňují sledovat velké oblasti a "vyzobávat" rekordní výboje. 

Asi každého někdy napadlo, jak asi byli barevní dinosauři. Zkameněliny zpravidla uchovávají pouze zbytky tvrdých tkání, a tak jsme v tomto ohledu byli donedávna odkázáni na vlastní fantazii, nebo představivost filmových tvůrců. Výjimečně kvalitní fosilie s konzervovanými pozůstatky měkkých tkání zanechalo jen několik obyvatel druhohorní souše.