Jihoamerický Ekvádor minulý týden vstoupil do nové etapy svých moderních dějin. Poprvé od roku 2006 totiž v prezidentských volbách nekandidoval Rafael Correa, dlouholetý prezident, vůdce "občanské revoluce" a muž, který proměnil Ekvádor tak jako nikdo jiný. Cestu k dalšímu funkčnímu období mu znemožnila ústava, a tak se voliči museli rozhodnout mezi jeho vyvoleným nástupcem a kandidáty opozice slibujícími radikální změnu nastaveného kurzu.

Když argentinský prezident exekutivním příkazem zkomplikoval postavení imigrantů ve vlastní zemi, vyvolalo to vlnu diskuzí doma a pobouření za hranicemi. Mauricio Macri byl ze strany opozice i sousedních zemí přirovnán k Donaldu Trumpovi, což je v latinskoamerickém prostředí momentálně jedna z nejhorších urážek. 

Letošní rok nezačal pro katolickou církev dobře. Hned dvě vyšetřovací komise na dvou kontinentech zveřejnily zprávy týkající se nejcitlivějšího bodu moderní církve - sexuálního obtěžování nezletilých. Závěry obou komisí přinesly zdrcující fakta nejen o rozsahu zneužívání, ale také o chování nejvyšších pater církve.

Dočasné završení soudního procesu se studentkou ze Somálska, žalující svou školu za údajnou diskriminaci na základě jejího náboženského vyznání, v Česku znovu otevřelo oblíbené téma muslimských šátků. Nad zamítnutím žaloby Ayan Jamaal Ahmednuurové se v pátek v přeplněné soudní síni radovaly zástupy samozvaných bojovníků proti islámu, od Martina Konvičky, přes Miroslava Sládka až po Václava Klause mladšího.

Zpěv, jásot a vzájemná objetí. Tak v neděli spontánně reagovaly tisíce lidí v Banjulu, hlavním městě malého západoafrického státu Gambie, když se roznesla zpráva o definitivním odchodu exprezidenta Jammeha ze země. Ve stejný den se ze sousedního Senegalu začaly vracet první stovky uprchlíků ve víře, že měsíc trvající nebezpečná krize skončila.

Závěrečné týdny Baracka Obamy v prezidentském úřadu byly neobvykle nabité významnými rozhodnutími. Týden před formálním skončením mandátu, změnil dlouholetou politiku vůči Kubě. Zrušil totiž pravidlo, které kubánským imigrantům umožňovalo zvýhodněnou cestu k trvalému pobytu v USA a potažmo k americkému občanství.

Otec portugalské demokracie je mrtev. Zprávy s podobným titulkem obletěly svět v sobotu 7. ledna, kdy v lisabonské nemocnici po několika týdnech v kómatu zemřel Mário Soares, bývalý portugalský prezident, ministerský předseda a zakladatel jedné ze dvou nejsilnějších politických stran v zemi. A také politik, který významně formoval tvář moderního Portugalska.

Zhruba 110 tisíc lidí emigrovalo v roce 2015 z Portugalska do ciziny, jak vyplývá z údajů představených výzkumníky z Univerzitního institutu Lisabon (ISCTE-IUL) na konci prosince na ministerstvu zahraničních věcí. Vylidňování Portugalska tedy pokračuje rychlým tempem, přestože se jeho ekonomice podařilo vysvobodit se z recese a období nejtvrdšího šetření skončilo.