Méně než měsíc do prvního kola prezidentských voleb ve Francii vypadá situace poměrně jasně: o prezidentské křeslo se podle průzkumů z poslední doby i podle dosavadní dynamiky souboje utkají Marine Le Penová, kandidátka krajně pravicové Národní fronty (FN), a Emmanuel Macron, bývalý ministr socialistické vlády. Zatímco o jistotě postupu Le Penové téměř není možné pochybovat, Macronova pozice je slabší, než by se na první pohled zdálo.

Parlamentní volby v Nizozemsku přitáhly pozornosti celé Evropy. Odpůrci i zastánci Evropské unie v nich viděli první test voličských nálad před ještě důležitějšími volbami ve Francii, Německu a dost možná v Itálii, a s napětím očekávali vzestup "holandského Trumpa" - Geerta Wilderse. Wilders nakonec skutečně posílil, od vytouženého prvního místa však zůstal daleko. Ještě větší vzestup zaznamenaly ve stejnou dobu některé otevřeně proevropské strany.

Papež František se v rozhovoru s německým týdeníkem Die Zeit dotkl mimo jiné jednoho z nejpalčivějších témat římskokatolické církve: kněžského celibátu. A přestože nepřichází s žádným revolučním řešením, jeho výroky opět zažehly vášnivou polemiku nad účelem a budoucností tisíc let staré tradice.

Prostořeký Rodrigo Duterte byl zvolen filipínským prezidentem především kvůli pověsti nelítostného nepřítele zločinu z dob, kdy působil jako starosta významného města Davao. V souladu s očekáváními ostatně hned po nástupu do funkce započal krvavou "válku proti drogám" na celostátní úrovni. Jenže právě minulost dnes prezidentovi znepříjemňuje život - čelí totiž nařčení, že ve vlastním městě velel vražednému komandu.

"Brutální výsledek pro unionismus." Těmito slovy shrnula severoirská premiérka Arlene Fosterová čtvrteční volby do místního parlamentu, v nichž zastánci setrvání ve Spojeném království poprvé v historii ztratili nadpoloviční většinu. Stalo se tak jen několik měsíců poté, co severoirští voliči odmítli vystoupení z Evropské unie a panují obavy z možných destruktivních dopadů brexitu.

Někdy by se mohlo zdát, že v Trumpově Americe není místo pro jinakost. Většinu vládních postů zastávají postarší bílí muži s milionovým nebo rovnou miliardovým majetkem a nový americký prezident dělá všechno pro to, aby zemi zbavil nenáviděných imigrantů. Usnadnil proto deportace, slibuje postavení zdi na hranici s Mexikem a exekutivním příkazem se pokouší zastavit příchod uprchlíků i všech občanů ze sedmi převážně muslimských zemí.

Středový kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron si získává stále větší pozornost médií i voličů. Ne snad proto, že by se očekávalo jeho vítězství v květnovém prvním kole - to s největší pravděpodobností ovládne Marine Le Penová. Zvyšují se však jeho šance na postup do kola druhého, kde by měl královnu francouzské extrémní pravice porazit. Otázkou zůstává, jestli mu dosavadní tah na branku vydrží.

Kontroverze okolo zahalování ženských vlasů bývají v poslední době spojeny především s islámem a s nošením muslimského šátku. Díky soudu se somálskou studentkou se nevyhnuly ani Česku. Také v Brazílii v těchto dnech vypukla vášnivá debata ohledně určité formy zahalování ženských vlasů. Spory se však nevedou o hidžáb, ale o afrobrazilský turban.