Marine Le Penová těsně před rozhodujícím druhým kolem francouzských prezidentských voleb oslabovala v průzkumech. A to přes dynamickou kampaň a uzavření šokujícího spojenectví s neúspěšným pravicovým kandidátem. Zde jsou hlavní příčiny jejích problémů z posledních dní a zároveň faktory, které by současnou situaci ještě mohly zvrátit:

Bod zlomu ve vztahu francouzské pravice k Národní frontě. I tak by se dala popsat klíčová politická událost před druhým kolem prezidentských voleb, kdy neúspěšný kandidát Nicolas Dupont-Aignan vyhlásil otevřenou podporu Marine Le Penové výměnou za příslib premiérského křesla. Hrdý gaullista, jehož v prvním kole podpořilo bezmála pět procent voličů, se tak stal zatím nejvýznamnější figurou tradiční pravice ve Francii, která spojila svůj osud s vítězstvím kandidátky označované za extremistickou.

Nemocnice v brazilském státu Roraima v posledních měsících bijí na poplach a naléhavě žádají o pomoc federální vládu. Kvůli narůstající krizi se už tak podfinancované zdravotnictví v jednom z chudších států Brazílie potýká s nedostatkem léčiv, personálu i místa v nemocnicích. Problémy přitom nesouvisí s novou epidemií viru zika nebo žluté zimnice, ale s přívalem zoufalých Venezuelanů, utíkajících z kolabujícího státu.

Přes dvě desítky životů si vyžádaly už tří týdny trvající protesty ve venezuelské metropoli Caracas a ve významných městech po celé zemi, které často končí násilnými střety s policií a hromadným zatýkáním. Výjimkou v poslední době není ani rabování a útoky neznámých ozbrojenců. Vláda prezidenta Nicoláse Madura z násilností jako obvykle obviňuje americké spiknutí. Důvody jsou přitom prozaičtější.

Francie se utápí v nejistotě. Nejenže není jasné, kdo se stane příští hlavou státu, jisté není ani to, kteří dva kandidáti se o nejvyšší francouzskou ústavní pozici vůbec utkají. Původní favorité, Marine Le Penová z Národní fronty a Emmanuel Macron z hnutí Kupředu! (En Marche!), těsně před hlasováním ztrácí půdu pod nohama. Do hry se naopak vrací starý známý, bývalý premiér François Fillon, a na extrémní levici nečekaně vyrostl Jean-Luc Mélenchon.

Žádná jiná stavba nesymbolizuje Velikonoce tak, jako bazilika Božího hrobu v Jeruzalémě. Chrám, přezdívaný "matka kostelů", stojí v předpokládaných místech Kristova ukřižování a hrobu, což z něj činí nejsvětější poutní místo křesťanů z různých církví. A zároveň epicentrum drobných i větších konfliktů, kterými je "Svatá země" tak proslulá.

Francouzská Guyana, francouzské teritorium nedaleko rovníku o rozloze větší než Česká republika, na sebe v posledních týdnech strhla pozornost mateřské země i zbytku Evropy. Generální stávka tam totiž spolu s místní ekonomikou ochromila provoz na klíčovém kosmodromu využívaném Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Francie se tak musí krátce před volbami zabývat stále vážnějšími problémy, kterými trpí její bývalá kolonie.

Venezuelou v posledních dnech otřásá zatím nejdramatičtější etapa dlouhodobé politické krize. Nejvyšší soud, kontrolovaný režimem prezidenta Nicoláse Madura, minulý týden odebral rozhodovací pravomoci parlamentu a fakticky z prezidenta učinil samovládce. Stačilo však jen několik dní a všechno je jinak.