Prostřednictvím on-line zpráv si s nimi pěstují propracované, někdy romantické vztahy, a pak své oběti přemlouvají k falešným investicím. Průběžně se snaží budit dojem, že investice vynášejí, aby je přiměli poslat další peníze. A pak zmizí, napsal server The Wall Street Journal.

V posledních měsících Čína zahájila zatím nejintenzivnější zátahy proti rozrůstajícím se „továrnám na podvody“. Čínské síly zasahovaly i mimo čínské území a v jejich síti skončily tisíce pozatýkaných lidí. Jejich hlavním cílem se stal nechvalně proslulý pohraniční pás s Barmou, který ovládají pašeráci drog a vůdci ozbrojených skupin.

Po celá desetiletí sloužila podobná území, jako je pohraniční oblast Barmy, jako útočiště hazardu a pašování čehokoli od drog přes volně žijící zvířata až po lidi. A nyní tu vznikla pokoutní pracoviště sloužící pro „porážku prasat“.

Podvodníci působí v utajených, dystopických komplexech, z nichž mnohé vedou čínští uprchlíci, kteří utekli ze své země do míst, kde je snazší porušovat zákony. Každoročně podvodně oberou čínské občany o miliardy dolarů a totéž platí pro oběti po celém světě; například letos v září před těmito podvody varovalo americké ministerstvo zahraničí.

Kromě odlehlých horských měst v Barmě se tyto přísně střežené enklávy nacházejí také v centrech hazardu, jako jsou kambodžská města Sihanoukville a Poipet. Kambodžské úřady s pomocí Číny provádějí sporadické razie, ale problém přetrvává.

Vše se točí kolem čínských kriminálníků

Pro Peking je značně nepříjemné, že v centru podvodů zaměřených na oběti po celém světě stojí čínští zločinci, řekl Jason Tower, ředitel barmské sekce Mírového ústavu USA; nezávislé výzkumné organizace založené americkým Kongresem, která se specializuje na zmírňování konfliktů.

„Jedná se z velké části o čínské zločinecké skupiny, které Čína po celá léta jen velmi málo kontrolovala,“ dodal Tower. Jejich akce začaly vzkvétat během pandemie covidu-19, kdy se zastavil přeshraniční obchod a prudce se zvýšilo používání internetu.

Mnozí z podvodníků, kteří chytají lidi do pasti, jsou přitom sami oběťmi obchodování s lidmi, které organizované zločinecké skupiny lákají do zahraničí na falešné pracovní inzeráty. Poté jim zabaví pasy, odepřou výplatu a v podstatě je drží v zajetí či otroctví.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvádí, že jen v Barmě mohou organizované skupiny nutit k podobným podvodům více než 120 000 lidí a dalších 100 000 v Kambodži.

Jeden z malajsijských podvodníků, který se stal sám obětí falešného inzerátu, řekl deníku The Wall Street Journal, že byl vyškolený tak, aby strávil týdny nebo celé měsíce „vykrmováním“ svého vepříka - tedy tím, že si bude postupně získávat jeho důvěru. Až pak přišla pravá chvíle na „porážku“ v podobě obrání o peníze.

Jeho příběh je podobný těm, jaké vyprávěli další lidé, kteří se nechali nalákat na neexistující práci. Poté, co odpověděl na inzerát na internetových stránkách, přijal podle svých slov nabídku na práci v zákaznickém servisu v Kambodži. Jakmile tam přijel, odvezli ho do Sihanoukvillu, kde ho zavřeli v komplexu podobajícím se vězení a pod pohrůžkami násilím donutili zapojit se do podvodů.

Řekl, že měl školitele, který mu dal chytrý telefon s falešnými účty na sociálních sítích, „seznam obětí“ obsahující kontaktní údaje potenciálních cílů a různé scénáře, jak prolomit ledy a získat si jejich důvěru. Nakonec se mu ale podařilo uniknout, když po několika týdnech přesvědčil řidiče, který do komplexu vozil lidi a zásoby, aby mu pomohl utéct.

„Čína nyní začíná dávat najevo, že už toho bylo dost,“ řekl Inšik Sim, který v thajském Bangkoku vede regionální operace Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu. V srpnu Čína zahájila „speciální společnou operaci“ se třemi sousedními zeměmi. Zesílila tlak na ozbrojené skupiny, které ovládají odlehlé části Barmy, a přesvědčila je, aby pronásledovaly, zadržely a repatriovaly téměř 5000 čínských státních příslušníků podezřelých z nezákonné činnosti.

Čínské orgány se zaměřily na několik pohraničních oblastí, které jsou součástí Barmy, ale jsou plně pod kontrolou ozbrojených skupin. Tato místa často přitahují značné investice čínských státních příslušníků - legální i nelegální. V těchto enklávách, kde se běžně používá čínština a čínská měna, žije mnoho Číňanů, včetně nechvalně známých uprchlíků.

Podle zprávy čínských státních médií z roku 2022 zablokovaly úřady v předchozím roce 2,1 milionu podvodných webových stránek a podezřelé transakce v hodnotě přibližně 51,6 miliardy dolarů. Zároveň Peking varoval občany, aby si dávali pozor na pochybné nabídky slev, investiční schémata a nevyžádané kontakty od kohokoli, kdo tvrdí, že zastupuje nějakou firmu, společnost nebo orgány činné v trestním řízení.

Čína sice zvyšuje tlak na tento druh kriminality v oblastech podél svých hranic, ale odborníci tvrdí, že podvody jsou natolik lukrativní, že si jejich strůjci pravděpodobně jednoduše vyhledají příhodnější místa; oblasti ve slabých státech, kam ruka zákona nedosáhne.

„Tyto skupiny jen tak nezmizí,“ řekl Jason Tower. „Sedí na obrovském zdroji kapitálu a na světě je mnoho nestabilních oblastí, které budou moci využít.“