Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 11. září 2001 ukázalo, že skončila doba, kdy agrese a konflikty znamenaly, že jeden stát napadne druhý. „Dnes teroristi chtějí útočit i uvnitř svobodných a demokratických států. Proto musí státy NATO a spojenci tvrdě zakročit proti všem, kdo poskytují mezinárodnímu terorismu zázemí,“ poznamenal předseda vlády.

11. září ukázalo, že skončila doba, kdy agrese a konflikty znamenají, že jeden stát napadne druhý. Dnes teroristi chtějí útočit i uvnitř svobodných a demokratických států. Proto musí státy NATO a spojenci tvrdě zakročit proti všem, kdo poskytují mezinárodnímu terorismu zázemí.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 11, 2021

„Pád dvojčat a útok na Pentagon bylo smutné potvrzení faktu, že bezpečnost, demokracie a svoboda nejsou samozřejmost. Musíme být připraveni je bránit,“ napsal na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy si lidé uvědomili nová nebezpečí a hrozby současného světa. Na twitteru uvedl, že je nutné si připomínat, jak důležité je být součástí organizace, jejímž úkolem je chránit naše bezpečí. „Být členem NATO je totiž jediný způsob, jak toho docílit,“ konstatoval.

„Teroristický útok z 11. září bude navždy připomínkou ničivé síly extremismu a nenávisti. Těmto hrozbám musíme společně čelit,“ napsal ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si v chrámu svatého Mikuláše připomněl jména těch, kteří obětovali životy při záchraně druhých.

„Před 20 lety ukázal terorismus svou nejděsivější tvář. Jména tisíců obětí útoků v USA nám budou navždy připomínat, co dokáže zaslepenost a nenávist. Proti takovému zlu musíme bojovat, aby se nic podobného už neopakovalo,“ poznamenal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan míní, že ani dnes lidé neumí v plné šíři přijmout a uvědomit si, jak moc se v ten den změnil svět, kam se pootočil tok dějin. „My máme to štěstí, že žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. I když to mnozí populisté zpochybňují, je to dáno i naším pevným spojenectvím, ať už v rámci NATO či evropských vazeb. Patříme totiž mezi země, které teror považují jednoduše za zlo bez přívlastků,“ poznamenal Rakušan.

9/11 Před těmi, co nám ji chtěli vzít právě 11. září před 20 lety. Před těmi, kteří (ať už tady u nás doma či v zahraničí) šíří strach, lež, agresi. Musíme ji uchránit i před vlastním strachem. Není jednoduché najít funkční balanc mezi osobní svobodou a bezpečností.

— Vít Rakušan ⚫️⬛️ (@Vit_Rakusan) September 11, 2021

Před 20 lety se podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky zastavil svět. „Bylo 11. září 2001 a všichni jsme sledovali, jaké hrůzy a bezpráví teroristé páchají. Klobouk dolů před všemi, kdo tehdy pomáhali životy zachraňovat. Dnes si připomeňme, že s terorismem se musí bojovat, a to účinně můžeme jen jako platný člen NATO,“ uvedl.

„Od tragických událostí z 11. září 2001 uplynulo 20 let. Dnešek by měl patřit vzpomínce na nevinné oběti útoků, příslušníky záchranných složek, kteří zasahovali na místech tragédie, i ozbrojených sil, kteří bojovali daleko od domova a někteří v tomto boji položili život,“ prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Nenávist útočníků směřovala proti svobodě a demokracii. Těchto hodnot se nesmíme vzdát, protože nás definují. Proto neustupujme zlu a bojujme s ním. Ve všech podobách,“ napsala šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že za dvě desetiletí se mnohé změnilo. „Svět se změnil. Nebezpečí v podobě nenávisti, netolerance a extremismu však nezmizelo. Nebuďme k němu lhostejní,“ napsal.

Západ se po útoku na USA naučil víc bránit, říká Alexandr Vondra

Západ se po teroristickém útoku před 20 lety na Spojené státy naučil víc bránit, zlepšil koordinaci zpravodajských služeb, posiloval bezpečnost lidí, někdy i na úkor osobních svobod. Velkým testem prošla Severoatlantická aliance (NATO), jež navzdory krizím a rozdílným pohledům zůstala silná a soudržná. Dopad útoku byl též ideový a konceptuální, řekl v rozhovoru s ČTK místopředseda ODS Alexandr Vondra, který se v srpnu 2001 vracel do Prahy zpět z Washingtonu, kde více než čtyři roky působil jako český velvyslanec.

Za úspěch Vondra považuje, že se islámským teroristům nepodařilo takový útok zopakovat, síť Al-Káida byla ochromena a Usáma bin Ládin dopaden. „Přesto se velkoměsta v Evropě i jinde ve světě dál stávala terčem útoků radikálních islamistů proti civilistům s cílem vyvolat strach a nervozitu,“ uvedl Vondra.

Kromě toho, že se Západ naučil lépe bránit a NATO prošlo testem, když vůbec poprvé aktivovalo článek pět o společné obraně, byl podle Vondry dopad útoku ideový. „Oslabil optimismus Francise Fukuyamy a jeho teorie o konci dějin, naopak posílila realistická teorie Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Radikální islám proti všem,“ zmínil.

Následné operace v Afghánistánu a Iráku podle něj vojensky svých cílů dosáhly. Afghánistán už nevytvářel zázemí pro velké teroristické útoky, v Iráku padl diktátor Saddám Husajn, a země už tak podle Vondry není velehrozbou pro region ani svět. Politicky ale obě akce selhaly, míní.

Snaha vytvořit z Afghánistánu modelovou a stabilní zemi v regionu byla podle něj od počátku odsouzená k neúspěchu. V Iráku určitá naděje byla, neboť má lepší geografické, ekonomické i sociální podmínky. „Jenže po jeho dobytí udělali spojenci řadu chyb - třeba tím, jak rozprášili bezpečnostní složky v celé vertikále místo toho, aby jen odřízli jejich vedení - a pak už jim nezbývalo sil na to, aby v pokračujících konfliktech našli na domácí scéně podporu pro setrvání,“ řekl Vondra. Investice Západu, zejména USA, tak přišly vniveč.

Hasič James Manahan si na Kampě připomněl památku kolegů zemřelých v roce 2001

U pilíře Karlova mostu na pražské Kampě si dnes newyorský hasič James Manahan připomněl památku svých kolegů, kteří zahynuli před 20 lety při zásahu po teroristických útocích v New Yorku. Manahan se tehdy účastnil záchranných prací. Dnešní pietní akce se zúčastnili také zástupci hasičů, záchranářů, magistrátu či Prahy 1. Přímo při akci zemřelo v New Yorku 343 hasičů a další stovky pak na následky.

„V ten den jsem byl ve službě a na místo jsem dorazil krátce po pádu druhé věže. Náraz letadel nám oznámili prostřednictvím radia hasičského sboru. Následně jsme zapnuli televize a poté jsem již vyrazil na místo,“ řekl Manahan.

V době útoku byl příslušníkem sboru v newyorské části Queens, odkud jej vyslali na Manhattan, kam dorazil těsně po zřícení druhé věže. Na místě strávil nejprve 36 hodin v kuse. Po přestávce se na Manhattan vrátil a při záchranných pracích se střídal s kolegy. Po pádu budov podle něj vše zešedlo, ztratily se barvy a vše pokryl prach. „I po 20 letech si pamatujeme zvuky, obrazy, pach, emoce i vzpomínky, které se váží k WTC. Svět v ten den zešedl. Ti, kteří přežili pád věží, byli v betonovém prachu k nepoznání,“ řekl. Vzduchem létaly papíry z kanceláří, které pokryly celý dolní Mahnattan. Po kancelářích ale nebylo ani památky.

James Manahan | zdroj: Profimedia

Při příjezdu na Manhattan policisté směrovali vyděšené obyvatele města pryč od zřícených budov. „My běželi jedním směrem, lidé druhým. Směřovali i k vodě na trajekt do New Jersey, přestože tam nebydleli,“ řekl Manahan.

Bezprostředně po pádu budov podle něj několik lidí zachránili, avšak další den situace nevypadala dobře. Oni ale pokračovali v záchraně a pátrání po přeživších. Psychicky velmi náročné pak podle Manahana bylo v následujících dnech sledovat prodlužující se seznamy pohřešovaných. Jména se na seznamu navíc často měnila. Samotnému se mu stalo, že některé lidi ze seznamu následně potkal.

Kromě hasičů, kteří zahynuli přímo při zásahu, jich pak více než dvě stovky zemřelo na následky. „V následujících 20 letech se u více než 10 000 lidí pracujících v první linii projevila onemocnění a stovky z nich jim bohužel podlehly,“ řekl Manahan.

Pomník, který vznikl před deseti lety na Kampě, jej dojal, přestože jich viděl řadu zejména ve Spojených státech. Dojemné je podle něj vidět v evropském městě vyobrazení tradiční helmy newyorských hasičů, která je umístěna na vrchní části pomníku.

Dnešní akce se zúčastnili také představitelé americké ambasády, hlavního města, radnice Prahy 1, profesionálních i dobrovolných hasičů a zástupci záchranné služby. Všichni se ve svých projevech shodli v tom, že tragické události v roce 2001 změnili svět, je třeba si je připomínat, ale zároveň si z nich brát ponaučení.