Český skaut v exilu. Dobrodružný a pohnutý život autora legendární skautské příručky

- Magazín autor: Helena Kalendová

Skaut duší i tělem. Tak by se zcela právem dal označit Velen Fanderlik, právník s poněkud nezvyklým jménem, autor dlouho nepřekonané "Skautské praxe", který myšlence skautského hnutí zasvětil celý svůj život. V dějinách skautingu zanechal nepřehlédnutelnou stopu.

Velen Fanderlik

Velen Fanderlik,zdroj: Skautský institut

Doc. JUDr. Velen Fanderlik se narodil 11. února roku 1907. Neobvyklé jméno zdědil po svých předcích, kteří připutovali v 18. století z Holandska – původního van der Lijka si pak čeština upravila po svém.

Aktivně skautovat začal Velen ve dvanácti letech. Ostatně sportovním aktivitám, ale zvláště skautingu, se věnovala celá rodina, dokonce i maminka, stojící v čele brněnských skautek. Tatínek Vladimír, vrchní zemský rada, aktivní dopisovatel Lidových novin a nadšený sportovec, byl prvním předsedou brněnského Lyžařského klubu, účastníkem prvních lyžařských kurzů na Moravě, a navíc členem turistického sdružení NOHA, jehož spoluzakladatelem byl jeho přítel Petr Bezruč.

Dědeček JUDr. Josef Fanderlik, "prostředně veliký, dosti svalnatý, širokých prsou, s bujným vlasem jako lví hříva", "rytíř řádu železné koruny" a říšský poslanec, po němž je pojmenována ulice v Brně-Žabovřeskách, byl pro změnu velkým propagátorem Sokola. A aby toho nebylo málo, náčelníkem brněnského Sokola byl i Velenův pradědeček MUDr. Jan Helcelet, známý vlastenec a přítel Boženy Němcové.

Velen Fanderlik se v duchu rodové tradice pouští do právničiny jako jeho děd i otec. Vystuduje právnickou fakultu Masarykovy univerzity, otevírá si advokátní kancelář. Ovšem jeho láskou je skauting.

Od začátku třicátých let spolu s bratrem Milotou působí v Lesních školách Svojsíkova Svazu skautů a skautek coby skautští vůdci, Velen navíc píše články do skautského tisku a populární příručky pro rádce družin a vůdce oddílů. Jeho velký inspirativní vliv později zdůrazňuje i významná postava poválečného skautingu a signatář Charty '77 Jiří "Pedro" Zachariáš.

Ovšem skautské hnutí ve svých počátcích nebylo všude přijímáno bez výhrad. Velen Fanderlik tak vzpomínal na jistou brněnskou matku, která svému neposlušnému synkovi vyhrožovala: "Když nebudeš jíst polívčičku, dám tě ke skautům a budeš spát v lese." Nebo na dvě stařenky sbírající v lese chrastí, které když spatřili na zemi přespávající skauty, pokřižovaly se a rychle utekly.

Dobrodružný útěk před nacisty

Za nacistické okupace se Fanderlik připojuje k odboji, kvůli udání však musí dosti dobrodružně utéct. Prchá do Francie, aby se po její porážce přemístil do Velké Británie. Tady slouží jako důstojník dělostřelectva, později je zařazen do právního oddělení exilového ministerstva obrany. Navíc v Anglii pomáhá při vzniku skautských oddílů z dětí československých uprchlíků, pořádá putovní výstavy o Československu, beseduje s anglickými rovery a skauty.

A samozřejmě nemůže chybět při slibu skautského oddílu z československé školy v Shropshire, který chlapci roku 1942 skládají do rukou prezidenta Beneše. Je zvolen úřadujícím starostou českých exilových skautů. Ostatně zběhlost v nočních "bojovkách" mu nejednou pomůže při hledání ukrytých německých parašutistů.

V domácím československém odboji mezitím působí Fanderlikův přítel ze skautingu, vysokoškolský pedagog a spisovatel profesor PhDr. Kratochvíl, který později jako Fanderlik po komunistickém puči emigruje, aby se stal duší exilového skautského života a po Velenově smrti byl zvolen světovým náčelníkem exilových skautů. Mezi odbojáře patří i Velenův starší bratr Milota, který si projde hrůzami koncentračního tábora, a další přátelé, z nichž někteří jsou popraveni.

Legendární skautská příručka

Po konci války pracuje Fanderlik ještě nějaký čas coby vojenský prokurátor na ministerstvu obrany, dokonce v OSN vyšetřuje válečné zločince. Při tom všem se nepřestává angažovat ve skautingu. Domů přiváží pět tisíc kusů později velmi populární příručky "Skautská praxe", kterou během válečných let sepsal, a která se nadlouho stane nepřekonanou pomůckou československých skautských vůdců. Kanadští skauti zaplatili její tisk a knihy věnovali svým zahraničním kolegům.

Fanderlik navštěvuje Lesní školy i skautské tábory po celém Československu. R. 1946 se stává starostou Junáka, rok nato se zúčastňuje skautského jamboree ve Francii, a na světové skautské konferenci, konané u této příležitosti, je zvolen do World Committee (Skautský světový výbor).

Bohužel po Vítězném Únoru a nezadržitelnému nástupu komunismu vidí Velen Fanderlik jedinou možnost - opětovnou emigraci. Republiku opouští na podzim roku 1948, kdy v noci tajně přechází přes šumavskou hranici. A znovu do exilu, tentokrát až na americký kontinent, přesněji řečeno do Trailu v Kanadě, kde se s manželkou Stanislavou, s níž se oženil za války v Anglii, usadí počátkem padesátých let. Přednáší na zdejší univerzitě a působí jako starosta exilového Junáka.

Nicméně ještě celých deset let po Fanderlikově opuštění republiky přijímá StB, která se o něj čile zajímá, dezinformační zprávu od agenta zvaného Kačák, podle nějž Velen působí coby zpravodajský důstojník ve službách americké špionážní službě, a v Norimberku prý vřele přijímá všechny skauty, kteří opustí republiku.

Kdo ví, snad se takto podivně snažil bývalý vedoucí pražského skautského oddílu vycestovat na Západ. V Německu totiž Velen po svém odchodu organizoval československé skauty a skautky v uprchlických táborech v americké okupační zóně. Zato k těm, co zůstali doma, se dostával už jenom jeho hlas ze Svobodné Evropy.

Skauti v exilu

Když se v Československu v letech šedesátých krátce zablýskne na lepší časy, Fanderlik nadšeně vítá obnovení československého skautingu i zvolení svého bratra Miloty místonáčelníkem Junáka roku 1968. Na třetí sněm zasílá Velen do své staré vlasti spolu s nadějeplným dopisem obsidiánové hroty indiánských šípů, které se od té doby užívají coby označení vůdců Lesní školy. Bohužel, v tu dobu už je opět všechno jinak (sněm probíhal v listopadu 1968). Se sovětskou okupací končí naděje na svobodu a za hranice odcházejí další Čechoslováci.

Počátkem sedmdesátých let je Velen Fanderlik znovu uznán starostou exilového skautingu. Navštěvuje skautské tábory po celé Evropě, dopisuje si vůdci exilových oddílů i se skauty z nejrůznějších zemí světa. Roku 1975 má v Norsku promluvu k čs. exilovým skautům na 15. světovém jamboree.

Obnovy skautského hnutí a svobody ve své vlasti se už nedožije. Umírá 2. února roku 1985 v Trailu v kanadské Britské Kolumbii.

Moravský a zvláště brněnský skauting na jednoho ze svých nejvýznamnějších členů nezapomněl. Město Brno věnovalo roku 1994 Velenu Fanderlikovi pamětní desku, a o deset let později byl zakladatel brněnského skautingu jmenován čestným občanem in memoriam. Jeho jméno nese navíc oddíl brněnských skautů. 

Tagy: Česko domácí dějiny a fakta české dějiny

Zdroje: Vlastní