Česko tak nadále zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedla ČR do evropského rozpočtu 843,7 miliardy korun a získala přibližně 1,88 bilionu korun. Celková čistá pozice za dobu členství v EU tak činí 1,03 bilionu korun, při započtení příjmů z NGEU dosáhla 1,09 bilionu korun.

"Pololetní čistá pozice je druhá nejlepší za posledních sedm let. Úspěšnost čerpání se projevila i na saldu státního rozpočtu, který v červnu obdržel 47,3 miliardy korun z evropských prostředků," uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Příjmy z EU pomohly v červnu snížit deficit státního rozpočtu na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun.

"Po plném náběhu současného programového období můžeme dosáhnout ještě lepších výsledků čerpání. Čísla potvrzují, že členství v EU nám pomáhá dostat do ekonomiky peníze na investice, a to obzvláště v krizových časech, kdy vedle klasických strukturálních fondů využíváme také prostředky z NextGenerationEU - nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy," doplnil Stanjura. Plán NGEU je reakcí na pandemii covidu a stručně řečeno obnáší prosazování zelené politiky a digitalizace, spolupráci ve zdravotnictví, boj rasismu a xenofobii a za genderovou rovnost a práva LGBTQI+.

Pokračující kladné saldo čisté pozice vůči EU je podle ministerstva financí dáno zejména příjmy ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti ve výši 29,4 miliardy korun. Ze společné zemědělské politiky plynulo z rozpočtu EU do Česka 25,2 miliardy korun. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdrželo Česko v prvním pololetí také dodatečné prostředky na rozvoj venkova a na podporu soudržnosti NGEU 24,8 miliardy korun.

Vývoj tzv. čisté pozice (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) u ČR:

*včetně příjmů z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU)