Spálit korán se dnes po 13:00 SELČ pokusili dva muži před švédským parlamentem. Knihu nejdříve pošlapali a pak zapálili několik stránek. U parlamentu se sešlo také několik odpůrců jejich počínání. Jedním ze dvou mužů byl irácký uprchlík Salwan Momika, který spálil korán před největší švédskou mešitou na konci června. Podle švédského tisku muži nahlásili více podobných akcí v příštích dnech. „Spálím to (korán) vícekrát, než to zakážete,“ cituje agentura AFP dalšího aktivistu iráckého původu Salwana Nadžema, podle kterého je kniha jen kusem papíru.

Dánská vláda konstatovala, že chce „prozkoumat“ možnost zásahu v situacích, kdy „jsou uráženy jiné země, kultury a náboženství“, uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. „Musí se tak samozřejmě dít v rámci ústavně chráněné svobody projevu a způsobem, který nic nezmění na tom, že svoboda projevu má v Dánsku velmi široký rozsah,“ dodal úřad a zdůraznil, že jde o jednu z nejdůležitějších hodnot země.

Několik nedávných protestů zahrnujících pálení koránu vyvolalo diplomatické napětí na celém Blízkém východě a v obou severských zemích. Řada blízkovýchodních států si po incidentech předvolala švédské a dánské velvyslance, v Bagdádu demonstranti vnikli na švédské velvyslanectví.

Dánská vláda poznamenala, že protesty „dosáhly úrovně, kdy je Dánsko v mnoha částech světa napříč kontinenty vnímáno jako země, která napomáhá urážkám a znevažování kultur, náboženství a tradic jiných zemí“. Hlavním účelem pálení koránu v Dánsku podle ní byla „provokace“, která může mít závažné důsledky.

Švédský premiér Ulf Kristersson v samostatném prohlášení uvedl, že byl v úzkém kontaktu s dánskou premiérkou Frederiksenovou. Dodal, že švédská vláda rovněž zvažuje možné kroky. „Také jsme již začali analyzovat právní situaci... abychom zvážili opatření k posílení naší národní bezpečnosti a bezpečnosti Švédů ve Švédsku i ve světě,“ uvedl Kristersson v příspěvku na instagramu.

Švédská vláda ve čtvrtek v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci nařídila 15 vládním agenturám, včetně ozbrojených sil i několika donucovacích orgánů, posílit schopnost země předcházet terorismu. Oznámení přišlo den poté, co vláda uvedla, že země se stala terčem dezinformačních kampaní podporovaných Ruskem, které mají vyvolat zdání, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu.

Do EU se pokusilo přijít v pololetí o deset procent migrantů více

Úřady v prvním pololetí letošního roku zaznamenaly o deset procent více nelegálních překročení hranice do EU než ve stejném období roku 2022. Uvedla to unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvytíženější byla migrační trasa ve střední části Středozemí, kde se počet zachycených migrantů zvýšil meziročně o 137 procent. Pokles o zhruba 30 procent zaznamenaly úřady na západobalkánské trase.

V prvních šesti měsících letošního roku pohraniční policie jednotlivých zemí zaznamenaly zhruba 132 400 nelegálních překročení vnější hranice EU. V některých případech se jeden člověk mohl pokusit i o více vstupů na území EU. Jde o nejvyšší údaj za první pololetí od roku 2016.

Na střední Středomoří v první polovině letošního roku připadalo zhruba 65 600 pokusů o přechod hranice. Na tuto trasu tak připadá každý druhý pokus o nelegální vstup do EU od ledna do konce června. „Zvýšený migrační tlak na této trase může přetrvávat i v následujících měsících, jelikož převaděči nabízí nižší ceny pro odjezdy migrantů z Libye a Tuniska v rámci tvrdé konkurence mezi zločineckými skupinami,“ uvedla agentura.

Zklidnění hlásí západobalkánská trasa, kde úřady registrují na 39 600 nelegálních vstupů do EU. Meziroční pokles o zhruba 30 procent Frontex připisuje „přísnější vízové politice“. O třetinu ve srovnání s prvním pololetí roku 2022 klesl také počet zachycených nelegálních vstupů ve východním Středomoří. Těch bylo na 13 000.

Od ledna do konce června se výrazně zvýšil počet migrantů, kteří se snaží přicestovat do EU z Tuniska. V polovině července tak Evropská komise podepsala partnerskou dohodu s Tuniskem, od které si Brusel a Tunis slibují podporu tuniské ekonomiky či pomoc v boji s nelegální migrací.

Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se zvýšil také počet migrantů, kteří v prvním pololetí zemřeli či se pohřešují při cestě přes Středozemní moře. Bylo jich 1874, což bylo nejvíce za první pololetí od roku 2017. Bilanci výrazně zvýšilo ztroskotání lodě s migranty u řeckého poloostrova Peloponés ve druhé polovině června. Na základě svědectví přeživších IOM stanovila počet mrtvých a nezvěstných této námořní katastrofy na 596. Z moře se podařilo vyzvednout na osm desítek těl. Přeživších bylo zhruba sto.