Evropská komise v květnu povolila Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku zakázat na jejich trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen; tento krok neomezuje exportní tranzit do dalších zemí. Zákaz má skončit 15. září.

Pokud nebude unijní nařízení prodlouženo, Polsko v něm bude pokračovat individuálně, řekl Kaczynski. Očekává, že ostatní dotčené země „východního křídla“ budou postupovat obdobně.

„Naši ukrajinští přátelé si musí uvědomit, že neobětujeme naše zemědělství,“ prohlásil Kaczyński, který je bez ohledu na své formální postavení pokládán za nejmocnějšího muže v zemi. „Tvrdě bráníme jejich (ukrajinské) zájmy. Chceme, aby válku vyhráli. Děláme také vše pro to, aby vyhráli, aby se stali členy NATO, ale také oni musí brát zřetel na naše zájmy,“ dodal.

Tranzit ukrajinského obilí přes Polsko je možný, ale vláda se podle Kaczyńského chce vyhnout chybě, která se stala na počátku, kdy v Polsku zůstalo tolik ukrajinského obilí, že způsobilo propad cen a polští rolníci na jaře protestovali.

Ministři zemědělství pěti středoevropských zemí se 19. července ve Varšavě dohodli, že budou společně požadovat, aby zákaz dovozu ukrajinského obilí do těchto států platil alespoň do konce roku. Schůzka byla svolána v reakci na ruské rozhodnutí neprodloužit dohodu umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Polský premiér Mateusz Morawiecki při této příležitosti prohlásil, že Varšava zákaz dovozu ukrajinského obilí do Polska v polovině září nezruší.

Kyjevu se možnost prodloužení zákazu nelíbí, místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková zákaz dovozu ukrajinských plodin do pětice zemí označila za diskriminační, a to ze „strany nejbližších sousedů, zejména, když má Ukrajina nepřítele na moři“. V případě prodloužení zákazu by podle ní Kyjev zvážil určitá zrcadlová opatření.