Krajské volby se blíží, aktuálně se sice zdají být zastíněné vřením ve vládní koalici kvůli policejní reorganizaci. Není to žádná náhoda, že neshody v koalici eskalují jen několik málo měsíců před volbami do krajských zastupitelstev.

Krajské volby je navíc třeba chápat jako druhé dějství událostí, které se odehrávají právě nyní. Plynule na ně navážou a zároveň poslouží pro rozehrání závěrečné politické partie před volbami do poslanecké sněmovny. Výsledek krajských voleb pro ni rozdá karty.

Některá média sice už kalkulují s různými scénáři, které zahrnují i ten, že letos na podzim společně s krajskými volbami proběhnou rovněž volby sněmovní. To je však zatím velmi málo pravděpodobné.

Nejjednodušší cestou k předčasným parlamentním volbám je, že se najde 120 poslanců, kteří se usnesou na rozpuštění poslanecké sněmovny. Politická vůle nutná k tomu, abychom šli ještě letos k hlasovacím urnám, ale neexistuje.

I kdyby se nakonec ukázalo, že se členové vládní koalice nejsou ochotni dohodnout na kompromisu o policejní reorganizací, případně ani jedna ze stran sporu nechce výrazněji couvnout, rychlé vypsání předčasných voleb není v zájmu nikoho kromě hnutí ANO.

Proto lze čekat, že bez ohledu na to, jak současná krize skončí, zda vyústí v rozpad koalice či nikoli, podzimní krajské volby sehrají významnou roli v přeskupování sil na politické mapě České republiky.

Průzkumy versus realita, která může překvapit

Pořadí jednotlivých stran v předvolebních průzkumech, které jsou zatím k dispozici, se od sebe dost liší. Trend je ale jasný. Sociální demokracie má zatím nad hnutím ANO navrch. Vítězství by dosáhla ve větším počtu krajů. Uskupení Andreje Babiše je však druhé nejúspěšnější. Často se objevuje na druhé příčce či těsně za ní. Různá šetření se však liší v tom, jak moc hnutí ANO dýchá ČSSD na krk.

Za pozornost také stojí relativně vysoké preference KSČM, která podle některých průzkumů na tom není o moc hůře než hnutí ANO. Zatím nepanuje shoda v tom, jakou váhu průzkumy přikládají různým regionálním a místním uskupením. Některé ankety je umisťují do první trojice, v jiných figurují až na spodních místech řebříčku.

Hnutí ANO dnes na základě průzkumů nepůsobí jako někdo, kdo by měl šanci stát se vítězem krajských voleb, ale výsledky jsou natolik těsné a Babišovo uskupení se drží v těsném závěsu za případnou jedničkou, že stačí, když oproti současným průzkumům získá pár jednotek procent a najednou vyskočí z druhého či třetího místa na první a zvítězí v největším počtu krajů.

Stejně tak mohou překvapit různé regionální a místní subjekty, které mohou těžit z toho, že voliči unavení z provařených a v celostátní politice zběhlých stran nakonec sáhnou po uskupeních, která vychází přímo z toho kterého kraje.

Babišova ofenzíva

Právě počínání hnutí ANO v současné vládní krizi lze chápat jako ofenzivu, s jejíž pomocí se Babiš snaží získat několik cenných procentních bodů navíc. Taková taktika má svou logiku - nedlouho před volbami rozehrát téma, které podtrhne protikorupční kartu, na níž ANO uhání voliče, a vykreslit hnutí jako jedinou záruku boje proti tuzemskému zkorumpovanému politickému systému. 

Není nutné rozepisovat důvody, proč představa Babiše jako hlavního bojovníka s korupcí je poněkud naivní až scestná. Stačí zmínit kauzu čerpání evropských dotací na farmu Čapí hnízdo či Babišovy četné politické kontakty, které v minulosti rovněž pěstoval.

Babišův vzdor vůči sloučení detektivních útvarů není nic jiného, než další střípek v předvolební kampani před krajskými volbami. Ministr financí se také snaží oprášit značku svého hnutí tak, aby všem připomněl s čím ANO vstoupilo do politiky a o co usiluje.

Může se stát, že nakonec nepůjde jen o chytrý marketingový tah před volbami do krajských zastupitelstev, ale že se Babišovi podaří vládní koalici i rozbít a přitom vinu za její rozpad hodit na ostatní.

Zatím se snaží balancovat mezi výhrůžkami, že z ní odejde, a ujišťováním, že ji vlastně opouštět nechce. Tím jednak udržuje v koalici pnutí a zároveň celou situaci znepřehledňuje, protože nikdo netuší, jak velkou vůli setrvat v koalici ve skutečnosti má.

V každém případě je třeba sledovat, jaké konkrétní kroky předseda ANO při dalších jednáních o policejní reorganizaci učiní. Může se stát, že ANO zaujme zdánlivě zásadovou pozici, kdy nebude chtít couvnout ani o píď. Stejně tak je možné, že se v určitý moment začne stylizovat od konstruktivního zachránce koalice, který v nejvíce vyhrocený okamžik udělá všemi očekávaný ústupek, načež ale nebude dlouho trvat a zase na něčem trochu jiném vrhne koalici do další snad ještě vážnější krize.

Zda se současná koaliční krize ještě vyostří, nebo dojde k dílčímu zklidnění, se dozvíme v nadcházejících dnech. Už teď je ale zřejmé, že klidu si kabinet Bohuslava Sobotky už příliš neužije, přesto však může ještě nějaký ten pátek vydržet.