Hodokvas na Titaniku jménem OKD. Vláda vám předloží účet za Bakalu

MAGAZÍN - Komentáře autor: Pavel Jégl

Horníci na Ostravsku skončí. Zbývá ale zodpovědět tři důležité otázky: Kdy? Kolik to bude stát? A kdo to zaplatí?

Spokojený Zdeněk Bakala

Spokojený Zdeněk Bakala,zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Těžební firma OKD (dříve Ostravsko-karvinské doly) mele z posledního. Peníze na provoz jediné společnosti, která v Česku těží černé uhlí, rychle docházejí.

OKD je měsíc v platební neschopnosti a insolvenční  správce se snaží získat finance. Hrozí, že bez peněz zůstanou jak věřitelé, tak zaměstnanci.

Kolem krouží zachránci, kteří ujišťují, že chtějí OKD udržet naživu. Jenže není už pozdě? A jsou to opravdu zachránci, nebo supi, kteří chtějí z firmy vyzobat, co v ní zbylo?

Uhelný propadák

OKD spadla do velkého maléru. Nikdo tím ale nemůže být překvapen. Ani horníci. Na nynější insolvenční průšvih bylo zaděláno už v roce 2008, kdy začala cena uhlí klesat. Do konce roku 2015 spadla na čtvrtinu (!).

Důsledek je nasnadě: Hlubinné doly v Evropě jeden po druhém končí. Loni v prosinci se zavřely brány Kellingley Colliery, posledního dolu na uhlí v Anglii, tedy v zemi, kde vypukla uhlím poháněná průmyslová revoluce

V Německu uzavřou poslední dva hlubinné doly v Porúří v roce 2018. Teď fungují jen díky dotacím vlády a ty skončí za dva roky, kdy v Evropské unii vyprší výjimky umožňující subvencovat těžbu uhlí.

Hořlavá hornina dobývaná v Evropě z velkých hloubek nemůže konkurovat uhlí dováženému z dostupnějších ložisek v Rusku nebo v zámoří. To platí i pro ostravsko-karvinský uhelný revír. OKD prostě není bílou vránou.

Hodokvas na Titaniku

OKD se propadu nemohla vyhnout. Mohla se však připravit na zlé časy, vytvořit si na ně rezervy, a tak zmírnit dopady levného uhlí.

Bývalý majitel OKD Zdeněk Bakala a jeho lidé na palubě potápějícího se slezského Titaniku však hodovali až do poslední chvíle. Některá čísla z ekonomiky firmy jsou výmluvná.

Je logické, že majitel dolů chce na těžbě vydělat, jinými slovy zbohatnout. Jenže Bakala a spol. překročili hranice etického byznysu. Z firemní dokumentace vyplývá, že manažeři firmy inkasovali královské bonusy i v dobách, kdy se společnosti nedařilo.V letech 2006 až 2012 vykázala OKD zisk 34,7 miliardy korun. Na dividendách pro akcionáře a odměnách pro manažery však vyplatila 65,3 miliardy. To znamená, že si na prebendy musela půjčit 30,6 miliardy.

Tyto cifry dokládají, že Bakalovi hornictví a horníci neleželi na srdci. Doloval miliardy – co nejrychleji a v co největším množství. Výsledkem je insolvence (neschopnost splácet závazky), dluhy ve výši 17 miliard a zástup 650 věřitelů.

Zbývá jen vyslovit podiv nad naivitou některých věřitelů a dodavatelů OKD. Nebo snad doufali, že stát nenechá firmu padnout a účet za hodokvas Bakalovy partičky vyrovná?

Tonoucí se stébla chytá

Jenže, světě div se, zájemci o převzetí zadlužené firmy s neperspektivní náplní práce nechybí. Třeba pátý nejbohatší Čech, uhlobaron Pavel Tykač. Žádný Mirek Dušín, má za sebou minulost v čele investiční party Motoinvest, která kontrolovala podíl ve vytunelovaném CS Fondu. Tykačovo stíhání nicméně pro nedostatek důkazů skončilo u ledu.

Tykač, který vlastní hnědouhelné doly na Mostecku, ovládá skupinu Czech Coal (bývalou Mosteckou uhelnou společnost) a nedávno získal kontrolu nad elektrárnou Chvaletice, teď ujišťuje, že mu záleží na hornictví ve Slezsku. "Kdybych nebyl přesvědčen, že aspoň část OKD může existovat, tak bych nabídku odborů účastnit se na tomto projektu s díky odmítl," řekl ČT.

Odboráři si každopádně s Tykačem potykali, vybrali si ho jako "svého člověka". Říkají, že nechtějí, aby do OKD vstoupil někdo, kdo je mimo branži. Tykač se spojil s byznysmenem René Holečkem, vlastníkem firmy AWT, dříve součásti ostravských dolů, která podniká v železniční přepravě uhlí. Horničtí odboráři do jejich tandemu vkládají naděje, že firmu reorganizuje a zachrání před bankrotem.

Proč mu tak věří? Nejspíš jen potvrzují platnost pořekadla o tonoucím, který se stébla chytá. Horníci se přirozeně snaží zabránit tomu, aby úpadek společnosti skončil konkurzem.

Příliš velký Tykač

A co má Tykač za lubem? Tvrdí, že od státu žádné záruky ani peníze nechce. Že by věřil v perspektivu hlubinných dolů a uhlí?

Jeho cena letos roste, jenže na dřívější úrovně se nevrátí. To je zřejmé. Státy přijaly závazky, že omezí spotřebu fosilních paliv, tedy také uhlí.

Že by tedy OKD vytrhla stoupající poptávka po železe? Při jeho výrobě se používá koksovatelné uhlí. Slouží jako redukční činidlo, které snižuje podíl oxidů v rudě, a tak se podílí na její přeměně na železo.

Experti hnutí Duha se dali slyšet, že Tykač by svým angažmá v OKD mohl přimět vládu, aby odvolala těžební limity v oblasti jeho hnědouhelného dolu ČSA. Vzal by horníky ze Slezska jako rukojmí a vládě položil nůž na krk. Jednoduše by jí vzkázal: Pokud chcete, abych financoval nehospodárnou těžbu v OKD a zachraňoval místa pro horníky, dejte mi příležitost k větším ziskům na Mostecku.

Kdo ví. Uhlobaron by každopádně vstupem do OKD posílil své uhelné panství, povýšil by ho do kategorie Too Big to Fail (Příliš velký na to, aby padl). Bylo by tak velké, že jeho bankrot by mohl poškodit celé hospodářství. Pokud by se Tykačovo impérium dostalo do potíží, vláda by mu proto v obavách z důsledků krachu jeho byznysu mohla přispěchat na pomoc.

Pozlacené uhlí

Tykač, stejně jako další zájemci o OKD (obchodníci s uhlím Petr Paukner a Petr Otava, anebo vlastník koksoven Pavol Krúpa) však sotva převezmou celou společnost se všemi závazky. Nákup firmy je byznys, pro altruismus – nezištné jednání ve prospěch druhých – v něm nezbývá příliš prostoru.

Předseda odborové konfederace Josef Středula nicméně nedávno vládu upozornil, že smlouva o privatizaci OKD pamatovala na odpovědnost vlastníka i na to, že uhlí není na věčnost. Dokument se proto zabývá také úpadkem dolů. Smlouva z roku 2004, kterou Fond národního majetku podepsal se společností Karbon Invest (později ji ovládl Bakala), zavazuje majitele k tomu, aby vytvářel rezervy nejen na likvidaci škod na krajině, ale také na odstupné pro horníky.

Vláda by proto měla majitele, i ty bývalé, pohnat k odpovědnosti. A především Bakalu. Vždyť pro něj nebyly doly na Ostravsku černouhelné, ale zlaté. Dostal je za pakatel a vytěžil z nich desítky miliard korun. K tomu si přivydělal na hornických bytech. Slíbil je horníkům za výhodné ceny prodat, ponechal je však v režimu nájemního bydlení a dával si z nájmů vyplácet dividendy. Nakonec je prodal zahraniční investiční společnosti. 

Co na tom, že uhlobaron potápějící se Titanic opustil? Jako jeho kapitán měl odpovědnost za vše, co se dělo na palubě.

Dluhy na vašem účtu

Doly – to jsou díry v zemi. Mohou se však změnit na díry ve státním rozpočtu. Jaký je v tom rozdíl? Díry v zemi se zasypou, zaplaví. Díry v rozpočtu zalátají daňoví poplatníci.

Nedělejte si iluze, že z Bakaly nebo z nynějších vlastníků OKD, společnosti Ad Hoc Group, stát něco vymámí. Většinu nákladů na obnovu krajiny zdevastované těžbou a péči o horníky uhradí vláda – jak jinak než z vašich peněz, tedy z daní, které jí zaplatíte.

Je přitom jasné, že to nebude stát miliardy, ale desítky miliard korun.

Kabinet, aniž by se snažil skřípnout bývalého vlastníka OKD, už dal najevo, že za něj zaplatí sedmdesátimilionový dluh na sociálním pojištění zaměstnanců. Co víc, pro propuštěné horníky schválil mimořádnou podporu. Až tři roky jim bude vyplácet osm tisíc měsíčně.

Volby se blíží, a tak ve hře zůstává ještě možnost, že vláda nakonec bude OKD zachraňovat. V takovém případě bude "váš" účet za OKD ještě vyšší.

Tagy: Česko domácí OKD Sobotkova vláda česká vláda česká politika česká ekonomika český průmysl těžební průmysl

Zdroje: Vlastní