Řecko tyto peníze – stejně jako v případě předchozích záchranných půjček – použije hlavně na splátku starších dluhů.

A kdo patří mezi hlavní řecké věřitele? Z 80 procent jsou to veřejné instituce – členské státy Evropské unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond , zbytek tvoří privátní věřitelé, především banky.

Kdo drží řecký dluh (hlavní věřitelé/miliardy eur)

Hlavní věřitelé | zdroj: Hlídací Pes

Podle zemí eurozóny vláda řeckého premiéra Alexise Tsiprase dokázala prosadit zásadní úspory a reformy. Optimistický odhad počítá s tím, že v roce 2018 bude řecká ekonomika růst o 3,5 % HDP a na rostoucí trajektorii vydrží po další desetiletí.

Jenže Řekům se spíše daří hůře, v prvním čtvrtletí letošního roku se tamní ekonomika propadla meziročně o 1,4 procenta.

Daně v Řecku sice ve snaze naplnit permanentně vysychající státní rozpočet neustále rostou, výběr se ale nedaří. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu řecké finanční úřady dokázaly vybrat z každého eura, jež mělo být zaplaceno na dani, jen 45 centů. A více než polovina řeckých domácností neplatí z příjmů vůbec žádné daně.

Za pět minut dvanáct

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše bude konec června v Evropě připomínat politickou detektivku a dočasné řešení krize Řecka je alespoň nějakou jistotou.

„Čeká nás hlasování o Brexitu a pokud zůstanou průzkumy tak vyrovnané jako dnes nebo zastánci odchodu Británie z EU ještě posílí, tržní napětí pravděpodobně vzroste,“ konstatuje Bureš s tím, že i když je britské referendum hlavní politickou rozbuškou následujících týdnů, není jedinou.

Mimořádné španělské parlamentní volby mohou přinést další posílení ultra-levicové strany Podemos a výraznější fragmentaci španělské politické scény. To vše ve chvíli, kdy Španělé stále hospodaří se schodky veřejných financí hlubšími než 5 % HDP a jsou proto pod drobnohledem Evropské komise. Té by se pravděpodobně v případě levicové vlády (Podemos a sociálních demokratů) s Madridem komunikovalo o poznání hůře.

„Jediným štěstím tak v tuto chvíli je, že se evropským lídrům podařilo včas (ještě před hlasováním o Brexitu) dohodnout další uvolnění prostředků pro Řecko. Jinak by v červenci za pět minut dvanáct opět eurozóna s Mezinárodním měnovým fondem řešily, z čeho jim tentokrát Athény dokáží zaplatit splatné dluhy,“ míní Jan Bureš.

Ústav nezávislé žurnalistiky