Koalice jako domek z karet: Její rozpad se blíží. Kdy to přijde?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Spolu s tím, jak se blíží krajské a senátní volby, přibývá sporů ve vládní koalici. Výrazné zhoršení koaličních vztahů ale můžeme očekávat po podzimních krajských a senátních volbách. Pak se hádky v koalici mohou kdykoli vyhrotit a vést k jejímu konci. 

V koalici to bude vřít čím dál víc

V koalici to bude vřít čím dál víc , zdroj: Profimedia.cz

Vztahy mezi koaličními partnery jsou napjaté s každým dnem víc a víc. Stačí málo a předseda ANO do médií vytrubuje své pochybnosti o smyslu dalšího fungování vládní koalice. Těžko za tím nevidět jasnou taktiku. Babiš koneckonců už dříve avizoval, že by si přál, aby příští sněmovní volby byly už v červnu příštího roku.

Pokud spolupráce v rámci koalice bude stále obtížnější a každý sebemenší zádrhel bude narušovat koaliční vztahy a působit bouřlivé hádky, může nakonec být představa červnových voleb úlevná pro ANO, ČSSD i KDU-ČSL. Pořádný sešup v koaličních vztazích lze očekávat po říjnových krajských a senátních volbách. Od toho okamžiku se spory v koalici mohou prakticky kdykoli vyhrotit a vést k jejímu rozpadu. Před krajskými volbami by to nepůsobilo dobře a strany by to poškodilo, po nich mu už ale nic nebude stát v cestě. 

Čím blíže budou volby do sněmovny, tím menší chuť bude mít předseda hnutí ANO do složitých jednání s koaličními partnery a do hledání kompromisu. Také bude mít stále menší vůli chodit do sněmovny a ztrácet v ní, jak říká, čas. Už nyní má ostatně vysoké absence, na což poukazuje i Sobotka. 

Babišovi bude v následujících měsících mnohem více záležet na tom, aby se víc ukazoval v regionech mezi voliči.

To, že pro něj teď mají mnohem větší prioritu krajské volby než koaliční rada a sněmovna, je zjevné. Minulý týden v pátek byl raději na návštěvě ve Zlínském kraji než v dolní komoře parlamentu, kde měl jako předkladatel hned šest zákonů ve třetím čtení.

Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek sice Babiše hájil s tím, že na Zlínsku byl na pracovní návštěvě nikoli za kampaní a Babišovy body na jednání sněmovny byly v plánu až později, ale program se na poslední chvíli změnil.

Nepřítomnost předsedy ANO na koaliční radě a ve sněmovně, kde přeci jen byla jistá šance, že jím předkládané zákony přijdou na řadu, svědčí o jeho prioritách víc než slova Faltýnka. 

Na tom všem je vidět, že hnutí ANO a ČSSD se pomalu ale jistě překlápějí do předvolebního módu, ve kterém se budou stále více napadat a využívat různé situace k tomu, aby poukázaly na nedostatky toho druhého a obvinily ho z toho, že právě on brání naplňování vládního programu a porušuje dohody.

Konfrontační atmosféra, která bude narůstat, se po podzimních volbách může volně protáhnout a přejít rovnou v kampaň pro volby do sněmovny.

Za takových podmínek bude ovšem velmi nesnadné činit jakákoli rozhodnutí. Vláda ve výsledku přestane fungovat a snaha o předčasné volby tak může ukončit společné trápení. Vzhledem k tomu, že Babiš o konci koalice mluví nejčastěji, a byl to on, kdo začal hovořit o volbách v červnu, je pravděpodobné, že na takový scénář je připravený už nyní.

Může se stát i to, že hnutí ANO v určitou chvíli koalici opustí. Babiš to však musí provést šikovně, aby nebylo jasné, čí vinou se koalice vlastně rozpadla. To, že se už delší dobu snaží vyvolat dojem, že v koalici je řada sporů a sociální demokracie lže a dělá podrazy, lze chápat i jako přípravu na tento scénář.

Situace, kdy dvě největší politické strany jsou součástí vládní koalice, je nezvyklá. Mnohem logičtější by bylo, aby jedna z nich byla v opozici. Podle aktuálního průzkumu CVVM mezi ČSSD a hnutím ANO na jedné straně a opozičními uskupeními na druhé zeje hluboká propast. Třetí KSČM za nimi zaostává s více než desetiprocentním rozdílem a ODS a TOP 09 dokonce s odstupem dvacetiprocentním.

Tato čísla, která poukazují na neschopnost opozice hrát významnější roli a vymezovat se vůči vládním stranám, jsou jen dalším dokladem toho, že hlavní konflikt se na české politické scéně přenesl mezi sociální demokracii a hnutí ANO. Zároveň je však stále natolik potlačován, že nabývá podobu sporů o to, zda se Babiš zúčastnil toho či onoho jednání koaliční rady či sněmovny. Tyto hádky jsou ale ve skutečnosti jen zástupné.

Stav, kdy hlavní koaliční partner ČSSD je zároveň jejím největším oponentem, sociální demokracii nesvědčí a způsobuje jí zvláštní paralýzu. Hnutí ANO také ze společného vládnutí, co se týče růstu preferencí, těží více než ČSSD. Tento trend se zatím neobrací a těžko lze očekávat, že samotná kampaň před sněmovními volbami v tomto směru přinese významnější změnu.

Voliči se rozhodli dát Babišovi šanci a přestože se kolem něj začínají objevovat různé kauzy v čele s Čapím hnízdem, pořád to v jejich očích není nic proti zklamání, které jim přivodily tradiční strany.

Únava z předsedy hnutí ANO a procitnutí z představy, že právě on, který v minulosti měl četné kontakty s politiky napříč stranami a fungoval s nimi v symbióze, může zjednat nápravu českých poměrů, však dříve či později nastane. Je ale možné, že se to neobejde bez přímé zkušenosti s jeho vládnutím.

ČSSD tak nezbývá nic jiného než trvat na důsledném plnění vládního prohlášení a koaliční smlouvy a nenechat Babiše, aby jednání sněmovny a koaličních orgánů bral na lehkou váhu. Už nyní by si ale sociální demokracie měla ujasnit, za jakých podmínek případně půjde s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách znovu do koalice a zda by pro ni nakonec nebylo výhodné, bez ohledu jak ve volbách dopadne, hrát opoziční roli.

Je to důležité i z hlediska samotné předvolení kampaně. ČSSD by se díky tomu mohla mnohem silněji vymezit vůči Babišovi a poukazovat na to, že je logické, aby ANO jako středopravicová strana, jak o ní Andrej Babiš hovoří, vládla se stejně zaměřenými stranami.

Tagy: ČSSD Česko domácí KDU-ČSL hnutí Ano koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vládní koalice česká politika

Zdroje: Vlastní