Dnes je středa 1. května 2024.
Počasí dnes 21°C Polojasno

Češi ‚syslí‘ bitcoiny. Mají jich za 2,3 miliardy korun

Češi ‚syslí‘ bitcoiny. Mají jich za 2,3 miliardy korun
zdroj: Profimedia

Bitcoin je na českém trhu, stejně jako ve světě, dominantní kryptoměna s tržním podílem okolo 53 procent. Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů v hodnotě 2,3 miliardy korun.

V úterý uplyne 15 let od spuštění technologie blockchainu, na které je bitcoin založený.

Z vyjádření obchodníka Bit.plus vyplývá, že celková hodnota trhu se všemi kryptoměnami se v současnosti pohybuje okolo 1,25 bilionu dolarů.

Česko je podle ředitele Bit.plus Martina Stránského průkopníkem ve světě bitcoinů a ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy v držení a užívání této kryptoměny na špičce.

V Česku se vynalezla například hardwarová peněženka Trezor a pořádají se zde celosvětové konference na téma kryptoměn. Bitcoin se neustále vyvíjí a další důležitý vývoj odhadujeme v rámci Lightning Network, což je určitá druhá vrstva nad bitcoinem, která umožňuje rychlé a levné transakce. Masová adopce Lightning Network, který umožní například platit za kávu bez nutnosti platit vyšší poplatky či čekat, než se transakce potvrdí, bude důležitý milník,“ řekl Stránský.

Zatímco v roce 2010 stál bitcoin necelý dolar, na začátku týdne přitom překonala hranici 35 000 dolarů. Zatím nejvyšší hodnotu měl na podzim roku 2021, kdy atakoval úroveň 67 000 USD.

„V příštím roce čekáme prolomení hranice 100 000 dolarů za jeden bitcoin,“ předpověděl Stránský.

Tvůrce bitcoinu vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto zůstává i po 15 letech neznámý.

Technologie blockchain, která se díky bitcoinu rozšířila po celém světě, je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně avšak bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. Proto se prosazuje třeba ve zdravotnictví, vědě, zábavním průmyslu, ale i ve veřejném sektoru.

----------------------------------------

Omluva syslům:

Po staletí se říkalo, že sysel shromažďuje (syslí) zásoby na horší časy. Není to pravda. K tomuto mylnému názoru lidé dospěli poté, co viděli sysla, jak táhne do nory stébla obilí. Badatelé však při sledování hlodavce zjistili, že sysel v klidu a bezpečí nory potravu hned konzumuje a zásoby potravin nedělá. Horší časy (zimu) přečkává hibernací a spoléhá se na tukové zásoby, které si vytvořil přes léto.           (ave)

 

Zdroje: