"Byl (Corbyn) naverbován. Dostával za to (za informace) i prachy," uvedl Sarkocy, byť peníze mu prý sám nepředával. Dodal, že Corbyna "přihrál" StB nyní významný poslanec labouristické strany a že naverbování Corbyna se uskutečnilo "pod ochranou Ruska".

"Všechny informace, které jsme dostávali nejen od něj, ale i od jednoho podpůrného zdroje, aby to bylo verifikovatelné, byly hodnoceny v Moskvě 'jedničkou'. To, co nemohli dělat Rusové, jsme dělali my," řekl nyní 64letý Sarkocy, který žije nedaleko Bratislavy. Corbyn se podle něj například účastnil asi dvakrát ročně recepcí na československé ambasádě.

Obsah získaných informací Sarkocy neupřesnil. S nadsázkou pouze řekl, že věděl, co bude mít tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová k snídani, k obědu a k večeři a jaké šaty bude mít na sobě.

Doplnil, že motivem Corbyna spolupracovat s StB patrně nebyly jen peníze a že se s ním potkal častěji než třikrát, jak to vyplývalo z dosavadních informací. Naznačil také, že StB se o Corbyna zajímala i s ohledem na jeho kontakty na rodinu jihoafrického bojovníka proti apartheidu a pozdějšího prezidenta Nelsona Mandely.

Na dotaz, zda Corbyn věděl, že mluví nejen s diplomatem, ale zároveň s příslušníkem StB, Sarkocy odpověděl, že v té době nebylo pochyb, že českoslovenští diplomaté pracují pro StB.

Ředitelka českého Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková ve čtvrtek po prostudování příslušného svazku uvedla, že Corbyn patrně nevěděl, s kým se setkává. Z dokumentů podle jejího vyjádření "nijak nevyplývá, že by věděl, že se stýká s rozvědčíkem".

I nyní Ptáčníková odmítá tvrzení rozvědčíka, že by byl Corbyn naverbován. 

"Kdyby byl Corbyn agent, měl by svazek vedený v jiné kategorii. To jsou svazky řádu čtyři, to znamená že jejich čísla začínají čtyřkou," řekla Ptáčníková. Vysvětlila, že vedení agentů mělo svá přesná pravidla, a když se jím někdo stal, byl převeden do jiného typu svazku. Tvrzení bývalého rozvědčíka jsou podle ní v přímém rozporu s archivními materiály.

Podle čtvrtečního vydání britského listu The Sun svazek StB britského politika popisuje jako muže s negativním vztahem "ke Spojeným státům i současné politice konzervativní vlády", kterou v té době vedla Thatcherová. Jeho postoj k východnímu bloku byl podle listu označován za "pozitivní" a hovoří se také o jeho údajné podpoře "sovětské mírové iniciativy".

Sarkocy v pátek tvrdil, že britská tajná služba se o naverbování Corbyna dozvěděla a že on musel Británii následně opustit. "Kdyby se v té době něco stalo, mohl jít (Corbyn) bydlet do Ruska," řekl.

Podle Sarkocyho, který podle archivních dokumentů jako příslušník StB působil na ambasádě v Londýně v letech 1986 až 1989 v pozici třetího tajemníka velvyslanectví, spolupracovali s StB i jiní představitelé labouristické strany. "Nebyli to jen (ti) v postavení poslanců, ale byli to z řad vyšší vrchnosti," řekl bez bližších podrobností.

Ze svého působení u StB měl Sarkocy podle svých slov dobrý pocit. Řekl také, že práce ho naplňovala.

Sarkocy byl vyhoštěn v roce 1989

Rozvědčík Sarkocy byl z Velké Británie vyhoštěn v roce 1989, podle Ptáčníkové v souvislosti s přeběhnutím Vlastimila Ludvíka. To byl příslušník československé rozvědky, který koncem roku 1988 "zmizel" československým úřadům v Indii. Záhy se ukázalo, že si ho převzala britská tajná služba. Jeho případem se zabýval historik Daniel Běloušek.

Kvůli Ludvíkovým znalostem byly ohroženy desítky československých agentů v Indii, Velké Británii, Nizozemsku, Francii, Belgii, Itálii, na Kypru, v Řecku a v dalších zemích. "V květnu 1989 byli v důsledku informací, které Ludvík v rámci 'vytěžování' předal, vyhoštěni z Velké Británie čtyři českoslovenští diplomatičtí pracovníci pro 'činnost neslučitelnou s jejich posláním'," uvedl Běloušek v článku na toto téma. Podle přehledu uvedeného na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů odjel Sarkocy z rezidentury Londýn 8. června 1989.

Ještě v té době je v závěrečné zprávě o jeho stycích uveden Corbyn jako "RS", tedy osoba, o niž měla rozvědka zájem, nikoli jako agent. Ve svazku se dochovaly pasáže, které naznačují, že rozvědka se snažila vystupovat tak, aby Corbyn neměl žádné podezření. Doslova je tam uvedeno, že výdaje na schůzky mají být takové, aby "nebolo možné dedukovať zo strany CORBYNa prípadný operatívny záujem".