Budou mít v novém parlamentu navrch euroskeptici a populisté?

AKTUALITA - Aktuality autor: Lukáš Strašík

Pokud by se Britové navzdory brexitu nakonec přece jen zúčastnili voleb do Evropského parlamentu, staly by se v něm největší silou pravicově populistické a euroskeptické strany.

Kreativita britských demonstrantů je nevyčerpatelná

Kreativita britských demonstrantů je nevyčerpatelná,zdroj: Profimedia.cz

Euroskeptici a pravicoví populisté jsou nyní v europarlamentu rozděleni do tří menších frakcí. Konkrétně jsou to Evropští konzervativci a reformisté (ECR), Evropa národů a svobod (ENF) a Evropa Svobody a Přímé Demokracie (EFDD).

Jak vyplývá z prognózy Poll of Polls by POLITICO pro agenturu APA, tyto partaje by v případě britské volební účasti daly v 751členném sboru dohromady 183 křesel, a překonaly by tak i v současnosti nejsilnější Evropskou lidovou stranu (EPP), která by získala jen 174 mandátů. Bez britské volební účasti by EPP ovšem byla výrazně před nimi, i před sociálními demokraty (S&D). Ti by mimochodem z britské účasti profitovali rovněž, protože by je výrazně posílili labouristé.

Evropská sedmadvacítka i britští politici zatím chtějí účasti Spojeného království v květnových volbách zabránit. Proto také mají ostrovy odklad brexitu jen do 12. dubna, což je podle britské strany mezní datum, do kdy se může rozhodnout, zda bude eurovolby pořádat.

ČTĚTE TAKÉ:  Jak dokopat lidi k volbám?

Aby o novém složení Evropského parlamentu hlasovali i odcházející Britové, se samozřejmě nelíbí parlamentní frakci EPP, která se už ústy svého předsedy Manfreda Webera dala slyšet, že pokud chce nějaká země opustit EU, není možné, aby měla vliv na její budoucí podobu. Sociální demokraté se naopak ohánějí "nezadatelným právem" Britů na účast v eurovolbách. Zkrátka bližší košile než kabát.

Složení příštího europarlamentu samozřejmě bude mít vliv na personální obsazení unijních úřadů, protože šéfové členských zemí musí při jmenování nového předsedy Evropské komise výsledek voleb zohlednit. Lidovci a sociální demokraté by do této funkce rádi prosadili své špičkové kandidáty – Manfreda Webera, respektive Franse Timmermanse. Ale protože je téměř jisté, že ani jedna z obou velkých skupin nebude mít v budoucím sboru absolutní většinu, budou odkázané právě na podporu dalších frakcí.

Podaří se nakonec zabránit tvrdému brexitu?

Britská Dolní sněmovna ve čtvrtek hned po půlnoci těsně schválila zákon, který vylučuje odchod Británie z EU bez dohody. Premiérka Theresa Mayová by tak měla usilovat o další odklad brexitu, pokud by 12. dubna hrozila jeho tak zvaná tvrdá varianta.

Podle Mayové by Británie měla odejít z evropského bloku nejpozději 22. května, tedy před evropskými volbami. Východisko z brexitového patu nyní hledají její vládnoucí konzervativci s opozičními labouristy Jeremyho Corbyna.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker upozornil, že po 12. dubnu by mohl být ohrožen hladký průběh evropských voleb i hladké fungování Evropské unie. Nicméně pokud britský parlament do 12. dubna dosud odmítanou dohodu o spořádaném brexitu schválí, krátkodobý odklad do 22. května je podle Junckera možný. Jakýkoli další odklad brexitu ovšem musí jednomyslně schválit všech 27 států Evropské unie.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie europarlament evropský parlament euroskeptická frakce Brexit evropské volby

Zdroje: vlastní,APA