K čemu je nám vlastně prezident? K tomu, abychom mohli do areálu Pražského hradu chodit přes bezpečnostní rámy? Anebo k tomu, aby měl kdo podepisovat přijaté zákony?

Prezident má rozličné pravomoci a povinnosti. Jednu z nich popisuje ústava v článku 63, odstavci 1, písmenu a). Píše se v něm, že prezident "zastupuje stát navenek", jinými slovy, prezident zastupuje obyvatele státu.

Máte ale pocit, že by vás Miloš Zeman (zejména v zahraničí) zastupoval, že byste mohli být hrdí na to, co říká a jak se chová? Nebo že by vám to aspoň nebylo proti srsti?

Je vám snad příjemné poslouchat, jak vrchní velitel v Pekingu vykládá, že se do Číny jezdí učit, jak stabilizovat společnost? Jste snad na něj pyšní, když v Moskvě vtipkuje, že je nutné likvidovat novináře? Připadá vám patřičné, když se ve Vídni naváží do starosty?

Prachy sem, prachy tam

Když pozvete někoho na návštěvu, patrně od něj nečekáte, že bude rýt do vašich přátel nebo příbuzných a kritizovat vás za to, na co dáváte, či nedáváte peníze. Nečekali to patrně ani Rakušané, když do Vídně na státní návštěvu pozvali souseda z Prahy – Miloše Zemana.

Co že jsem to včera řekl? | zdroj: Profimedia

Zemanovi postačilo několik slov prohozených s velvyslankyní o české Komenského škole ve Vídni, a aniž by vyslechl ucelenou informaci, navezl se do emeritního rakouského politika a bývalého vídeňského starosty Michaela Häupla. Během setkání s krajany ho obvinil, že prý škole nedal žádné peníze. (Zemanův proslov zde).

Záhy vyšlo najevo, že to není pravda. Škola od Vídně peníze dostala. A dostala jich víc než z Česka (píše se o tom tady).

Trapas jako hrom. Velvyslankyně ho vzala na sebe, řekla, že prezidentovi podala neúplnou informaci, byť nemohla tušit, jak s ní Zeman naloží. Nakonec se za nespravedlivé nařčení omlouval sám nejvyšší – Miloš Zeman.

V Zemanově vídeňském bizáru chyběla jen postava formátu hejtmanky, poslankyně a učitelky občanské nauky Jany Mračkové Vildumetzové, která by vše uzavřela na způsob své proslulé zdravice hlavě státu: "Skláním se před vaší moudrostí a věřím, že opět za čas budu moci říci, vítejte u nás, pane prezidente."

Zeman Špelec, ostrostřelec

Miloš Zeman nerozlišuje, zda skotačí a vypráví na matějské pouti, nebo na státní návštěvě. Stačí mu jedním uchem zaslechnout dílčí informaci, hned ji naláduje do svého kvéru (kalašnikova model Zeman se zásobníkem na becherovku) a střílí na všechny strany. Že jsou při tom nějaké vedlejší škody? S tím si hlavu neláme.

Není divu, že po něm ve světě není poptávka, což prokazuje chudičký kalendář jeho zahraničních cest na letošní rok. Kromě 'spřátelené' Číny a zmíněného Rakouska v něm figurují tři blízké destinace – Slovensko, Maďarsko a Srbsko.

Je to důsledek toho, co nejen doma, ale i ve světě předvádí. Dá se to označit za politický sitcom na účet daňových poplatníků.

Česko má zkrátka prezidenta, který nepečuje o dobré vztahy se sousedy, přáteli a spojenci, podlézá autoritářským vůdcům (Vladimiru Putinovi a Si Ťin-pchingovi), zkresluje fakta a kdekoho uráží.

AK-47, model Zeman se zásobníkem na Becherovku | zdroj: Profimedia

Je však nepostižitelný, proto si může dělat, co chce. A taky to dělá.

Ale nestěžujte si. Řečeno slovy Niccola Machiavelliho: Každý národ má takového prezidenta, jakého si zaslouží.

A Češi si Miloše Zemana zaslouží. Vždyť ho zvolili.