Ceny benzínu u pump padají ke třiceti korunám za litr, nafta k devětadvaceti. Jenže pokles se brzy zastaví a (průměrné) ceny pohonných hmot začnou stoupat.

Důvod je nasnadě: Ruský car a saúdský král se domluvili, že jejich ropný pakt bude pokračovat.

Utahují kohouty

Vladimir Putin a Salmán Azíz proti sobě stojí v syrské válce – Rusko bojuje po boku prezidenta Bašára Asada (šíitský alávita), zatímco Saúdové podporují sunnitské povstalce. Jenže byznys dokáže divy, vidina zisku soky spojila.

Loni se oba vůdci dohodli, že do poloviny letošního roku omezí těžbu ropy, aby odčerpali ze skladů přebytky ropy, a tak zvýšili cenu suroviny. Tento týden oznámili, že chtějí dohodu prodloužit do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Jejich rozhodnutí má váhu. Rusko je největším těžařem ropy, Saúdská Arábie zase jejím největším vývozcem. Společně těží denně na 20 milionů barelů (3,18 miliardy litrů). To je pětina světové spotřeby suroviny.

Dá se předpokládat, že k dohodě hlavních hráčů se teď připojí státy z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i ropné země bývalého Sovětského svazu, které jako Rusko nejsou členy OPECu.

Hlasy volající po koordinovaném "utažení kohoutů", které loni v obou táborech převážily, jsou stále silné. Lze tedy očekávat, že ropné státy budou letos dál těžit o téměř 1,8 milionu barelů denně míň než loni v září. Tím vychýlí poměry na trhu, převáží poptávka a ceny budou stoupat.

…anebo jen lžou?

Co takový koordinovaný postup udělá s cenami suroviny?

Jeff Curie, ředitel oddělení pro komodity investiční banky Goldman Sachs, předpokládá, že důsledkem bude cena ropy WTI (americká lehká ropa) mezi 55 a 60 dolary za barel a ropy Brent (severomořská ropa používaná k ocenění suroviny v Evropě) o dva, tři dolary výš. A to až do roku 2018. "Ceny se citelně zvýší, dnes je WTI pod padesáti dolary," řekl Currie  v rozhovoru pro Bloomberg TV.

Skutečný růst cen však nemusí být tak výrazný. Rusko i země OPECu, včetně Saúdské Arábie, v minulosti často těžily víc, než měly stanoveno kvótami. Porušovaly dohody, maximalizovaly vlastní zisk, a těm, kteří kartelové dohody ctily, zase zisky srážely.

Mnozí analytici ropných trhů mají za to, že někteří členové OPECU také nyní falšují čísla o své těžbě a exportu. I to je patrně důvod, proč se cena ropy po zavedení kvót (na konci loňského roku) neudržela poblíž předpokládaných 60 dolarů za barel, ale skomírala pod 55 dolary. Fixlováním s exporty lze také vysvětlit, proč se sklady s ropou nevyprazdňovaly.

Ať žijí břidlice!

Ve hře jsou však ještě američtí těžaři, kteří dobývají surovinu štěpením břidlic (frakováním). Je to především jejich zásluha, že ropní šejci ve spolupráci s Rusy nemohou hnát ceny, kam si zamanou.

Těmto těžařům neporoučí car, prezident, král, premiér, ba ani duchovní vůdce. Nejsou členy kartelu, nikdo jim nepředepisuje, kolik smí těžit. Řídí se poptávkou. Pravda, jejich break-even (bod rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) leží výrazně výš než u Saúdské Arábie a dalších států kolem Perského zálivu, kde ropa doslova tryská z písku. Nemohou tedy vydělávat při cenách pod 50 dolarů. Pokud ale Saúdy vedený kartel těžbu omezí a ceny se zvýší, začnou otevírat vrty, které při nízkých cenách nebyly rentabilní a které zakonzervovali.

Na trhy se tak dostane víc ropy. Cena suroviny poklesne, anebo se aspoň zastaví její růst.

Banka Goldman Sachs ve své analýze dospěla k závěru, že růst cen ropy ze 45 na 55 dolarů za barel se ve Spojených státech projeví ve vyšší těžbě – a to o 800 tisíc barelů denně. Tím je dopad aspoň části těžebních kvót na trhy vyrušen.

Bylo líp i hůř

Pokud se předpověď Goldmanů vyplní a ceny ropy zamíří k šedesáti dolarům za barel, u českých pump benzín podraží k 32 korunám (průměrná cena) a nafta bude stát o necelé dvě koruny míň. Tyto ceny můžete jednoduše vypočíst tak, že vezmete kurz 24 korun za dolar a k ceně ropy přičtete

• marži rafinérií (rozdíl mezi cenou vstupu a výstupu), která tvoří krapet víc než procento celkové ceny benzinu (nafty),
• cenu za přepravu a maloobchodní marži, jež se na konečné ceně pohonných hmot se podílí desíti až dvanácti procenty,
• spotřební daň (u benzinu 12,84, u nafty 10,95 Kč/litr),
• daň z přidané hodnoty (součin základu daně včetně spotřební daně a daňové sazby, pro benzin i naftu je DPH 21 procent).

Při pohledu na výslednou (předpokládanou) cenu a vzpomínce na loňský březen se dá říct, že bylo líp. Tehdy stál barel ropy brent třicet dolarů, benzín byl za 27 korun a nafta za míň než 26.

Jenže bylo i hůř.  V létě 2014 se barel ropy prodával za víc než sto dolarů a benzín jsme tankovali za téměř za čtyřicet korun.

Záleží tedy na tom, zda vyhlídku na příští měsíce poměřujete s horšími nebo lepšími časy. Jinými slovy, jestli jste optimista a máte nádrž poloplnou nebo pesimista s nádrží poloprázdnou.