Šéf společnosti Frontera Resources Steve Nicandros očekává, že plyn by se mohl z gruzínské jižní Kachetie dodávat na Ukrajinu, ale i do Turecka, už v nejbližších pěti letech. Gruzínský plyn prý "změní pravidla hry" na trhu.

Frontera Resources už loni podepsala s Ukrajinou plynové memorandum a oznámila, že chce dodávat na Ukrajinu zkapalněný plyn z Gruzie. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk tehdy také avizoval, že americká společnost slíbila postavit na Ukrajině terminál pro opětovné zplyňování zkapalněného zemního plynu.

Zajímavé je, že sama Gruzie dováží plyn z Ázerbájdžánu (80 procent spotřeby) a Ruska. Spotřeba plynu v Gruzii v posledních letech výrazně stoupá, na druhou stranu Gruzínci na rozdíl od Ukrajinců kupují plyn se slevou za 55 dolarů/tisíc kubíků a část dostávají od ruského Gazpromu výměnou za tranzit ruské suroviny do Arménie.

Zpráva o gruzínském nalezišti přišla v době eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, který se týká Severního potoku-2. Ukrajina kvůli plynovodu v pondělí předala stížnost Energetickému společenství a vyzvala Evropskou komisi, aby si vynutila zrušení jeho stavby, kterou Kyjev označil za "antiukrajinskou, antievropskou, antislovenskou a antipolskou". Zprovozněním Severného potoku-2 by Kyjev přišel o dvě miliardy dolarů na tranzitním výdělku, jak si nedávno postěžovala ukrajinská vláda.

Ruští experti vidí za oznámením Frontera Resources snahu společnosti o posílení svých akcií na trhu a pochybují i o samotné existenci naleziště.

Pět trilionů sice není kdoví jaký objem – pro srovnání, zásoby Íránu (vůbec největší na světě podle odhadu společnosti BP) představují 34 trilionů kubíků – zároveň to však rozhodně není marginální číslo.

Pokud se slova americké firmy potvrdí, Gruzie překoná Irák, Norsko nebo Egypt a zařadí se mezi země jako Venezuela nebo Nigérie. Gruzíncům by to mohlo přinést až 800 miliard dolarů, podle současných spotových cen v Evropě (160 dolarů za tisíc kubíků).

Ruskému sarkasmu hraje do karet, že to není zdaleka první oznámení Frontery o nálezu plynu v Gruzii. Dříve však šlo o desítky miliard kubíků, zatímco teď firma mluví o trilionech. Opatrně ke zprávě americké společnosti přistupují i sami Gruzínci. 

Předloni Frontera oznámila nález zásob o objemu 40 miliard kubíků; loni zase konsorcium Gruzie, BP a SOQAR přišlo s tím, že nalezlo zásoby v objemu přes 15 miliard kubíků. Loni v říjnu už Frontera odhadovala zásoby gruzínského plynu na 3,8 trilionu, a jen o několik měsíců později je z toho pět trilionů.

Frontera teď musí zprávu o průzkumu zásob dokázat. Není to však úplně nereálné. Pokud by se někde na gruzínském území měly skrývat větší zásoby plynu, nebylo by překvapením, že se našly právě v sousedství s Ázerbájdžánem.

I kdyby se ovšem existence naleziště s avizovaným objemem potvrdila, faktem zůstává, že pro americkou společnost bude značně problematické dostat plyn z Gruzie na Ukrajinu a dál. Stavba plynovodu je spíše nerealistická, a co do tekutého plynu, americkou firmu by to přišlo na nemalé peníze. Už jen stavba zplyňovacích zařízení na Ukrajině by mohla vyhnat ceny gruzínského plynu na nekonkurenceschopnou úroveň.