Saúdy vedené sdružení OPEC a Putinovo ruské samoděržaví přiškrtí kohoutky.

To je pochopitelně špatná zpráva pro ty, kteří ceny ropy posuzují ze sedadla řidiče, tedy přes cenu jejích destilátů (benzinu a nafty) u čerpacích stanic. Důsledkem nižší nabídky bude vyšší cena.

Dá se tušit, že už za několik dnů se (průměrné) ceny benzínu přehoupnou přes třicet korun za litr. A do konce roku tuto hranici, pod níž se dá palivo pokládat za levné, překoná nejspíš i nafta. Takže rychle k pumpám!

Putin oživil kartel

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se ve středu dohodla, že sníží těžbu. Kartel vedený Saúdskou Arábií ji omezí o 1,2 milionu barelů (1 barel = 159 litrů) na 32,6 milionu barelů denně. Je to první dohoda tohoto sdružení o těžebních kvótách od roku 2008.

Co víc, poprvé od roku 2001 se rýsuje dohoda o těžebních kvótách s Ruskem a dalšími státy, které stojí mimo OPEC. Rusové už dali najevo, že sníží těžbu o 300 tisíc barelů denně. Dalších 300 tisíc barelů z celosvětové těžby jsou ochotny seříznout ostatní státy vyvážející páchnoucí směsi uhlovodíků.

Agentura Reuters přičítá hlavní zásluhu na dohodě členů ropného sdružení ruské "něfťdiplomacii" a zejména Vladimiru Putinovi. Ruský prezident několikrát telefonoval saúdskému korunnímu princi Mohamedu bin Salmánovi a také íránskému prezidentovi Hasanu Rúhánímu. Jejich nevraživost a nepřátelství dvou větví islámu – sunnitů (Saúdové) a šíitů (Íránci) měsíce blokovala dohodu

„Putin sehrál roli prostředníka a to rozhodlo,“ píše v analýze agentura Reuters a dodává. „Jeho (Putinovo) angažmá ve sporu dvou ropných států i ruská intervence v syrské válce svědčí o rostoucím vlivu Ruska na Středním východě.“

… a ceny rostou

Ceny černého zlata na zprávy o společném postupu těžařských států zareagovaly okamžitě. Vystřelily vzhůru. Severomořská ropa Brent, která se používá k oceňování dodávek ropy do evropských zemí, během týdne stoupla o 15 procent. Byl to největší růst za posledních osm let. 

Krátce po dosažení dohody prorazila ropa cenu 50 dolarů (1270 korun) za barel. Tato suma při současných hodnotách marží (rafinerií, distributorů a prodejců) a daní (z přidané hodnoty a spotřební) odpovídá zhruba 30 korunám za litr benzínu a 29 korunám za litr nafty. V pátek se však Brent obchodoval už mezi 54 a 55 dolary.

Pokud by ropa v růstu pokračovala a zamířila k 60 dolarům za barel, potom by průměrná cena benzínu vylezla na 32 a nafty na 31 korun za litr. Případně i výš. Cenu paliv by mohl nakopnout i sílící dolar.

Dražší pohonné hmoty by se potom přirozeně odrazily ve vyšších cenách za dopravu, tlačily by nahoru ceny přepravovaného zboží. Spokojeni by byli centrální bankéři, kterým by pomohly splnit jeden z hlavních cílů – dvouprocentní inflaci.

Dohoda jako trik?

Dohoda bude platit od 17. ledna. Ceny však stoupají už nyní, byť na trhu je ropy přebytek. A zůstane na něm nejméně do druhé poloviny příštího roku.

Rusko podle dohody sníží těžbu o 300 tisíc barelů denně proti říjnu letošního roku. Z tabulek, které zveřejňuje portál OilPrice.com však vyplývá, že v tomto měsíci Rusové denně těžili historicky nejvíc – 11,2 milionu barelů. To znamená, že se po snížení dostanou na 10,9 milionu. Letos v lednu přitom těžili 10,88 milionu barelů. Takže jaké snížení?

Totéž platí o OPECu, který v říjnu vyšrouboval těžbu na 33,82 milionu barelů. Pokud ji skutečně omezí o 1,2 milionu barelů, bude těžit 32,62 milionu, což je normální lednová produkce.

Dohoda tedy vypadá spíš jako psychologický trik. "Není jasné, jak vážně budou kvóty jednotlivé státy brát," upozorňuje společnost JBC Energy.

V minulosti se někteří členové OPECu chovali jako černí pasažéři. Nedodržovali kvóty a těžili víc, než měli stanoveno. Tím sráželi ceny ropy dolů a snižovali zisky zemím, které těžily podle kartelových dohod.

Comeback břidlic

OPEC a Rusko však nedrží všechny karty. Pokud se ropa dostane nad 55 dolarů za barel a na této hodnotě několik měsíců zůstane, otevřou své zakonzervované vrty američtí těžaři, kteří dobývají surovinu štěpením břidlic (frakováním).

Ne všichni z nich ustáli ceny pod 50 dolary a pokračovali v těžbě. Důvod byl nasnadě: Jejich break-even (bod rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) leží výrazně výš než u Saúdské Arábie a dalších států kolem Perského zálivu, kde ropa tryská z písku 

Návrat těchto těžařů, kterým neporoučí car, prezident, král, premiér nebo dokonce duchovní vůdce a kteří nejsou členy žádného kartelu, by mohl srazit ceny dolů, nebo je aspoň zastavit. Investiční banka Goldman Sachs ve své analýze dospěla k závěru, že v důsledku posunu cen ropy ze 45 na 55 dolarů za barel se zvýší těžba v Americe o 800 tisíc barelů denně. Tím bude podstatná část těžebních kvót vymazána.

Co víc, v lednu nastoupí do Bílého domu Donald Trump, prezident s pořadovým číslem 45. který slibuje podporu ropnému sektoru. V Americe tedy lze očekávat ještě vyšší produkci.

Litr za třicet a víc

Na ceny paliv z letošního léta, které se propadly hluboko pod třicet korun za litr, v příštím roce raději zapomeňte. Když ale v  Perském zálivu nepropukne vážný konflikt, nemusíte se obávat, že benzín a ropa budou šplhat ke čtyřicítce jako v létě 2014, anebo i výš.

Banky Wells Fargo a Goldman Sachs předpovídají pro příští rok ropu mezi 55 a 60 dolary za barel. Je to střízlivý odhad, kterému můžete, ale také nemusíte věřit. Pokud by se vyplnil, litr benzínu by byl o korunu až tři nad třicítkou a nafta by na něj korunu ztrácela.