Držte palce ropným šejkům. Pokud padnou, u pump se nedoplatíte

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Benzín a nafta jsou o letošních prázdninách nejlevnější za posledních sedm let. Tahle idyla však může kdykoli vzít za své.

Korunní princ a ministr vnitra Saúdské Arábie Mohamed bin Nájif (vpravo) hovoří se svým katarským kolegou Abdalláhem bin Násirem al-Tháním

Korunní princ a ministr vnitra Saúdské Arábie Mohamed bin Nájif (vpravo) hovoří se svým katarským kolegou Abdalláhem bin Násirem al-Tháním,zdroj: Profimedia.cz

Nahlíženo přes nádrže aut a motocyklů, vypadá letní sezóna pohodově. Benzín se drží pod třicítkou, nafta na osmadvacítce (vyjádřeno průměrnými cenami).

A bude líp. Ceny v srpnu poklesnou. Dá se předpokládat, že benzín spadne pod 29 korun za litr a nafta zamíří k 27 korunám. Důvod je nasnadě: Ropou, ze které se paliva destilují, je trh pořád přesycen.

Barel lehké ropy WTI se v těchto dnech prodává za 40 dolarů. Pro srovnání: V roce 1981 stál 32 dolarů, což po započtení kumulativní inflace odpovídá 84 dolarům. To znamená, že ropa je dnes za polovic.

Utěšená situace. Jenže na světovém trhu s ropou už varovně bliká kontrolka, která upozorňuje, že závislost západního světa na ropě z výbušné oblasti Středního východu povážlivě stoupá.

Zatímco ve zmíněném roce 1981, kdy se rozšířila těžba ropy v Severním moři, surovina od ropných šejků měla na trzích podíl 20 procent, letos to je už 34 procent. A Mezinárodní agentura pro energii (IEA) upozorňuje, že tento podíl se ještě zvýší. (Dosud byl nejvyšší v roce 1975, krátce před islámskou revolucí v Íránu, kdy dosáhl 36 procent.)

Saúdové na koni

Nynější závislost na ropě z oblasti Perského zálivu je výsledek války o trhy, kterou vyhráli ropní šejci.

Počátkem druhé dekády tohoto století se začali prosazovat američtí těžaři z břidlic. Saúdové (největší těžaři) se rozhodli novou konkurenci "vyučit" a svá procenta na trhu zvýšit. Se svými kumpány ze zálivu zablokovali v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) návrhy na snížení těžebních kvót, byť cena ropy padala v důsledku zvyšující se nabídky.

Mocná dynastie tím rozbourala nejobávanější kartel na světě, který desítky let diktoval ceny suroviny. Měl na to jednoduchý recept: Na pokles ceny reagoval tak, že snížil těžbu, kyvadlo se přesunulo ze strany nabídky na stranu poptávky a cena suroviny se vyhoupla nahoru.

Nová strategie Saúdů, která zavrhla těžební kvóty, zafungovala. Nízké ceny ropy dostaly do potíží těžaře, jejichž break-even (bod rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) je výrazně výš než u Saúdské Arábie a dalších států kolem Perského zálivu, kde ropa tryská z písku. Leckteří z těžařů museli uzavřít vrty, nebo dokonce zbankrotovali. To platí zejména o těch, kteří dobývají surovinu s velkými náklady - z velkých hloubek pod hladinou moří nebo štěpením břidlic (frakováním).

Saúdové tedy dosáhli toho, co chtěli. Jejich podíl na ropném trhu letos dosáhl 12 procent. Jenže za cenu deficitů. Rozpočet monarchie se loni propadl na mínus 120 miliard dolarů, to je 2,9 bilionu korun.

Teď jsou Saúdové zase na koni (nebo spíš na velbloudu). Jejich dynastie se může na zdecimované konkurenci zahojit. Jenže s takovým profitem jako za starých časů už počítat nemohou.

Kartel u ledu

Saúdové by se nyní mohli vrátit se ke kartelové politice těžebních kvót, se sdružením OPEC vyšroubovat cenu černého zlata a užívat si vysokých zisků. Riskovali by však ztrátu části trhu, na který by se vrátili těžaři z břidlic s vyššími náklady. (Někteří z nich se vracejí už při ceně kolem 45 dolarů za barel.)

Proto se dá předpokládat, že saúdská dynastie tentokrát na kvóty tlačit nebude. Ostatně, nedávno to naznačil i saúdský ministr energetiky Chalíd Fálih, když ujistil: "Budeme dál vycházet vstříc poptávce."

Saúdové podle všeho přestali snít o ropě v trojciferných výšinách. Začínají uvažovat o jiných zdrojích příjmu, než je ropa. Chtějí prodat podíl v ropné firmě Saudi Aramco, a světe div se, chystají se vybírat daně! Patrně se smířili s tím, že americké břidlice ropu ke stovce dolarů za barel nepustí.

"Těžaři z břidlic budou fungovat jako pojistka, která chrání odběratele před důsledky toho, že se cena vyšplhá zpátky na sto dolarů. V příštích pěti až deseti letech se cena ropy bude pohybovat v rozmezí 40 až 60 dolarů," předpověděl pro agenturu Bloomberg Ian Taylor, šéf ropné společnosti Vitol Group.

Pokud se na to podíváme ze sedadla řidiče, jehož zajímá cena ropných destilátů, dá se říct – snesitelná láce. Za současných daňových sazeb odpovídá ropa v tomto rozmezí benzínu kolem třiceti korun za litr a naftě za 28 korun.

Maléry v zálivu

Jenže nedejte se ukolébat, tahle předpověď platí pouze pro klidné bezoblačné časy. Pokud v Perském zálivu propukne velká mela, obrátí se všechny předpovědi vzhůru nohama.

Připomeňme si tři ropné krize, které měly původ na Středním východu a jejich důsledky:

  1. V roce 1973 arabští vývozci utáhli kvóty vůči státům podporujícím Izrael a na USA a Nizozemsko uvalili embargo. Ropa tehdy vystřelila ze tří dolarů za barel na dvanáct.
  2. Po íránské revoluci v roce 1979 vypadla z trhu perská ropa – pouhá čtyři procenta světové těžby. Přesto nástup islámských kleriků k moci vyvolal na trzích poprask a ceny suroviny vzrostly z 18 na 45 dolarů.
  3. Obdobné to bylo v roce 1990 za invaze Iráku do Kuvajtu. Kuvajtská monarchie se na světové těžbě podílela třemi procenty, cena ropy však vyletěla ze 14 dolarů na 50.

Pokud by se nějaká velká lapálie přihodila v Saúdské Arábii, která vyváží tolik ropy jako Írán, Irák a Kuvajt dohromady, pak byste mohli čepovat palivo do nádrže třeba za padesát korun a víc. Trvalo by dlouhé měsíce, než by těžaři z břidlic a z mořských hlubin aspoň zčásti dokázali výpadky na trhu zacelit.

A jak se proti takovému riziku ze zálivu chránit? Recept je nasnadě - přesednout do aut na baterky. Čím dřív, tím líp.

Tagy: zahraničí domácí ropa a zemní plyn světová ekonomika

Zdroje: Vlastní