Komise požaduje, aby státy EU "předkládaly své návrhy mezivládních dohod komisi k posouzení ex ante", tedy k zamýšlenému posouzení, stojí podle The Financial Times v návrhu dokumentů, k nimž se ekonomický list dostal. Toto opatření prý zlepší řádné fungování vnitřního trhu a posílí energetickou bezpečnost celého bloku.

Komise loni v dubnu konstatovala, že ruský plynárenský podnik Gazprom zneužívá svého dominantní postavení ve střední a východní Evropě a porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže. V osmi zemích regionu, včetně České republiky, podnik podle Bruselu znemožňuje konkurenci na trhu se zemním plynem.

Gazprom, který obstarává 30 procent evropské poptávky po plynu, v září toto obvinění odmítl. Postrádá prý právní i ekonomické základy.

Bruselu se na smlouvách o dodávkách plynu z Ruska nelíbí především dodatky, které zakazují opětovný prodej již nakoupeného plynu. Podle EU to mimo jiné narušuje volnou hospodářskou soutěž. Na tyto dodatky se občas odvolávala Moskva, když tvrdila, že státy EU by neměly umožňovat zpětný tok plynu na Ukrajinu, s jejíž prozápadně orientovanou vládou je Moskva ve sporu.

Současná praxe je taková, že členské státy informují Brusel o těchto kontraktech až poté, co je podepíší. S případnou reformou by musely souhlasit členské státy i Evropský parlament. Největší evropská ekonomika Německo se ale podle diplomatů vůči radikálním změnám v současném systému staví ostražitě.

Sami unijní činitelé označují plány ohledně mezivládních dohod za "jeden díl skládačky". Státy po těchto dohodách totiž nesahají vždy. Třeba plán Ruska zvýšit vývoz plynu do Německa přes rozšířený plynovod Nord Stream není mezivládními dohodami podchycen, podotýká Financial Times. S projektem rozšíření plynovodu Nord Stream nesouhlasí Polsko, podkopává prý evropskou energetickou solidaritu.