Žijeme sami

Evropané si moc na živou domácnost nepotrpí. Téměř ve dvou třetinách domácností EU žije jen jeden člověk, maximálně pár. Nejvíc mají prázdné byty Skandinávci – v Dánsku žije 47 procent lidí samo, v Oslu 53 procent domů vlastní jediný vlastník.

Obdobně, byť s trošku pozitivnějšími čísly jsou na tom i další skandinávské země a třeba Německo. Naopak v Portugalsku nebo na Kypru žije sám jen každý pátý člověk.

Mít doma záchod není samozřejmost

V roce 2011 nemělo v rámci Evropské unie vlastní splachovací toaletu méně než tři procenta domácností. V průměru je to sice celkem dobré číslo (byť na to, že jsme v 21. století, je to stejně mnoho), při bližším pohledu to už tak slavné není.

Nejhůř je na tom Rumunsko s 38,1 procenta domácností bez vnitřního splachovacího záchodu, v jihozápadním regionu Oltenia ho má jen polovina domácností. Druhá nejhorší situace je v Bulharsku (26,4 %).

Česko patří k lepším zemím v evropské osmadvacítce – vlastní záchod nemá v průměru 2,5 procenta domácností.

Jak jsme na tom s domovy?

V Rumunsku sice nemají tolik toalet, zato 95 procent lidí žije ve vlastním bytě nebo domě, přičemž většina z nich byla postavena po druhé světové válce. Nejstarší domy stojí ve Velké Británii a v Belgii, kde 37,8 respektive 37,1 procenta domů postavili před rokem 1946.

Z pohledu metropolí žijí lidí nejčastěji v předválečných domech v Paříži a hlavně v Kodani (68,1 procenta domů postavených před rokem 1946).

A jak je na tom Česko? Většina lidí žije v domech vystavěných během komunistické éry, konkrétně mezi roky 1946 a 1980. Domy starší 70 let tvoří zhruba 20 procent.

Každý šestý dům je neobydlený

Po celé Evropě stojí miliony neobydlených domů a bytů. Číslo zahrnuje nejen dlouhodobě neobývané domy a byty, ale třeba i ty určené na prodej a hlavně sezónní chatky. Počet tak navyšují zejména dovolenkové domy u moře a na horách.

Není se tak co divit, že ve statistice oblastí s prázdnými domy vedou Řecko a Itálie – například ostrovy Santorini a Mykonos, případně horská střediska Valle d’Aosta.

Německo stárne

Zatímco v roce 1994 bylo nejstarší zemí v Evropské unii Švédsko s průměrným věkem 38,4 roku, za dvacet let se situace výrazně proměnila.

Nejstarší zemí je nyní Německo s průměrným věkem 45,6 roku. Nejmladší je pak Irsko, kde je průměrný věk obyvatel 36,1 roku.

Počet "pravých" Evropanů klesá

Počet obyvatel klesá v 11 zemích Evropské unie. Nejhůř je na tom Litva, které od jejího vstupu do EU v roce 2004 přišla o 13,4 procenta své populace. Lotyšsko na tom také není nejlépe, tomu ubylo 12,1 procenta obyvatel.

Zajímavým případem je Polsko, kde sice převažuje množství nově narozených dětí nad úmrtími, ale i tak počet jeho obyvatel klesá. Může za to vysoké číslo ekonomických emigrantů – velká část Poláků odchází za lepším, nejčastěji do Velké Británie a Irska.

Z druhé strany spektra vede Lucembursko, kterému od roku 2004 přibylo 20,8 procenta obyvatel, Kypru pak 18,7 a špatně na tom není ani Irsko, které má o 14,3 procenta obyvatel víc.

Je přírůstek obyvatel daný jen porodností?

Prakticky jedinými dvěma zeměmi Evropské unie, které mají přírůstek obyvatel téměř shodně rozdělený mezi vyšší porodností a migrací, jsou Velká Británie a Dánsko.

Porodností za přírůstek může vděčit třeba Slovensko, Nizozemsko, Francie nebo Irsko.

Česká republika patří do druhé kategorie – společně třeba s Rakouskem, Lucemburskem, Itálií, Španělskem nebo Švédskem. Za přírůstek obyvatel u nás může z velké části migrace, a to zejména ze strany Ukrajinců.

Rozvodovost stoupá…

Mezi lety 1965 a 2011 stoupl počet rozvodů v zemích Evropské unie o 150 procent! A tentokrát statistikám kralujeme i my – nejvíce rozvedených mužů z celé EU žije v Karlovarském kraji – 11,9 procenta. V rámci ženské populace vede s 16 procenty Riga.

Naopak počet vstupu do manželství je oproti roku 1964 minimální a stoupá i věk, ve kterém jsme ochotni říct si své ano. Nejméně se do toho chce Švédům – muži se tam žení průměrně v 36 letech, ženy v 33.

Maročanům se v Evropě líbí

Nejpočetnější národností menšinou ze zemí mimo EU jsou Maročané. Trvalý pobyt jich má v zemích EU více než dva miliony. V těsném závěsu je početná turecká menšina.

Rusů má v EU trvalý pobyt 1,81 milionu, Alžířanů pak na unijním území žije 1,51 milionu. Kolem milionu se pohybuje i počet Ukrajinců a Indů.

Podle serveru Politico stojí za zmínku ještě jeden zdánlivě nepodstatný detail. Mezi cizinci s trvalým pobytem na území EU je vyšší zaměstnanost než u rodilých Evropanů.