Vláda se měla podle Spieglu ponižujícím aktem pokusit trochu vylepšit špatné vzájemné vztahy s Tureckem. 

O nějakém distancování nemůže být podle Seiberta v žádném případě řeč. "Německý Spolkový sněm má právo a možnost vyjádřit se ke každému tématu," uvedl Seibert. "Vládě nepřísluší plést se do záležitostí jiného ústavou daného orgánu," míní.

Mluvčí vlády ale zároveň na tiskové konferenci učinil přesně takový krok, který Spiegel předpověděl, a sice, že zdůraznil právní nezávaznost parlamentní rezoluce. Jako nezávaznou ji hodnotí i sám Spolkový sněm, podotkl.

Pro tureckou stranu bylo podle Seiberta důležité, aby se vyjasnilo, jak je rezoluce právně v Německu vnímána. Zda turecká strana v poslední době při bilaterálních jednáních přímo vznesla požadavek na určitou formu distance, nechtěl potvrdit.

Informace magazínu hovořily také o tom, že Ankara německým poslancům za takový krok umožní znovu návštěvu německých vojáků na základně v tureckém Inçirliku. Zda tomu tak skutečně bude, se teprve ukáže. Seibert ale poznamenal, že Berlín chce v nasazení svých vojáků v Turecku pokračovat a že k tomu patří i možnost poslaneckých návštěv.

Kancléřka Angela Merkelová i ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier za rezolucí parlamentu podle svých mluvčích stojí. Červnového hlasování se ani jeden z nich nezúčastnil. Při cvičném hlasování na klubu své strany ale zvedli ruku pro.

Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal všemi hlasy přítomných poslanců s výjimkou jediného začátkem června.

Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.

Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.