Hnutí Trikolóra, které po svém vyloučení z ODS založil Václav Klaus mladší, by podle posledního průzkumu agentury Kantar CZ získalo 6,5 procenta hlasů a zasedlo v Poslanecké sněmovně. Na jednom šetření příliš nesejde. Záleží na tom, zda preference hnutí porostou i v dalších měsících, a to nejenom v průzkumu jedné agentury.

Může se stát, že se zastaví tam, kde jsou dnes, nebo se dokonce ukáže, že onen více než pětiprocentní výsledek byl mimořádný výkyv, který se již nebude opakovat. V dřívějších průzkumech společnosti Kantar.cz měla Trikolóra vždy maximálně 3,5 procenta. Podle šetření CVVM hnutí rovněž nikdy neobdrželo víc než 3,5 procenta a v průzkumech Medianu zatím nepřekročilo ani dvě procenta. A STEM sice Trikolóře v říjnu přisoudil 4,2 procenta, ale v listopadu jen 1,9 procenta.

Klaus mladší však potenciál letos v červnu vzniklého hnutí vidí v úplně jiných číslech. V úvodním slově prosincového newsletteru svého uskupení napsal: "Trikolóra již v některých průzkumech překročila 5% hranici a trend je jasný – jdeme měsíc od měsíce nahoru zhruba o 1 % (celostátní volby jsou za 23 měsíců :-))".

Předseda Trikolóry to zřejmě myslel jako vtipné popíchnutí, provokaci a povzbuzení svých kolegů. Přesto je dobré vycházet z toho, že pokud volby do dolní komory budou v řádném termínu, zbývá do nich ještě docela dost času a v tuhle chvíli zdaleka nevíme, jak se budou preference Klausova hnutí vyvíjet: Mohou se zaseknout, ale stejně tak mohou ještě výrazně růst.

Prostor k dalšímu vzestupu Trikolóry existuje. Je dobré si připomínat, že Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury v minulých volbách do sněmovny dosáhla 10,64 procenta. Podobně svého času Věci veřejné ve sněmovních volbách v roce 2010 získaly 10,88 procenta.

Postupný organický růst a cesty po republice

Dobrým příkladem toho, jak něčí preference mohou vyskočit směrem vzhůru, je také hnutí ANO, které ve volbách před více než šesti lety obdrželo 18,65 procenta. Přitom ještě v červnu 2013 Babišovo uskupení v průzkumu CVVM patřilo do kategorie stran s méně než jedním procentem hlasů, ovšem v září už podle CVVM mělo 14 procent.

Hnutí ANO a Klausova Trikolóra mohou na první pohled působit jako nesrovnatelné subjekty a leckdo může namítnout, že Babiš měl v roce 2013 mnohem více finančních prostředků a různé známé tváře na plakátech, které Klaus mladší nemá.

To je pravda, důležité však je, že poslanec původně zvolený za občanské demokraty na rozdíl od Babišova uskupení vsadil na postupný organický růst svého hnutí, kdy mnohem větší péči věnuje vytváření jeho regionální struktury a cestám po republice (na ty se předseda hnutí ANO zaměřil až později, nikoli v prvních sněmovních volbách, ve kterých jeho hnutí kandidovalo).

V případě Trikolóry je proto namístě když už, tak spíše postupný růst preferencí než skokový vlivem nárazové a intenzivní kampaně pár měsíců před volbami. To neznamená, že se nemůže dostat sice jinou cestou, ovšem ke srovnatelným volebním výsledkům, jako mělo hnutí ANO v roce 2013.

Klíčové je, že Trikolóra má stále odkud brát. Zatím to možná vypadá, že přebírá voliče především okamurovcům a komunistům, ale pokud si bude počínat dostatečně šikovně a mazaně, může sáhnout také do řad voličů ODS a zároveň i hnutí ANO.

Pravicové a levicové prvky v jednom politickém programu

Tyhle čtyři strany v minulých sněmovních volbách obdržely dohromady více než 59 procent hlasů. To už je celkem slušný rezervoár, ze kterého by mohla Trikolóra čerpat – a to opomíjíme voliče ČSSD, odkud by ke Klausovi rovněž mohl nějaký ten hlas zbloudit, a potom masu těch, kteří k volbám nechodí.

V posledních volbách do dolní komory jich bylo více než tři miliony, tedy dvakrát tolik, než kolik občanů volilo vítězné hnutí ANO. Stačilo by část z nich vydráždit a namotivovat, aby k volebním urnám dorazili, a s výsledkem voleb by to mohlo dost zamávat.

Aby Klaus mladší dokázal brát voliče hned čtyřem zmíněným subjektům, musel by nabízet dost zvláštní programový mix, ve kterém by byl levicový i pravicový prvek, příměs nacionalismu a také populismu, ale i určitá umírněnost, rozvážnost a zodpovědnost. Předseda Trikolóry by musel být zvláštním typem politika, který kombinuje typicky levicové i pravicové nástroje tak, aby oslovil voliče z různých stran politického spektra, a přitom to alespoň základně drželo pohromadě a nepůsobilo to jako vnitřně si odporující matlanice. A právě o to se zjevně Klaus mladší snaží.

Dobře to bylo vidět například na změnách státního rozpočtu na rok 2020, které s Trikolórou neúspěšně navrhl. Na jedné straně tak chtěl vzít 0,5 miliardy korun z "dotačních titulů na politické neziskovky" s tím, že polovina z toho by se dala důchodcům a druhá polovina na sanaci státního dluhu. Kromě toho chtěl o 30 procent seškrtat rozpočet úřadu Veřejného ochránce práv a ušetřené prostředky věnovat ve prospěch Horské služby ČR.

Zajímavá je především kombinace navýšení prostředků na výplatu penzí a na splácení státního dluhu. Klaus a jeho hnutí usilují o oboje a oboje má oporu v politickém programu Trikolóry. Jednak se zde píše o zajištění důstojného stáří a zdůrazňuje se: "Naší prioritou ve výdajích budou starobní důchody. Jsou oceněním lidí, kteří pro tuto republiku pracovali."

Zároveň tady najdeme: "V oblasti veřejných rozpočtů se vrátíme k rozpočtové zodpovědnosti s cílem nezatěžovat budoucí generace našimi současnými dluhy. Budeme prosazovat pravidlo, že v období ekonomického růstu mají vznikat vyrovnané, případně přebytkové rozpočty."

Zdrcující úder proti nevládním organizacím a ombudsmanovi

Jedno přitom symbolizuje levicovou politiku, druhé pravicovou. Ve výsledku jdou tato opatření proti sobě, protože vyplácení penzí je snad největší a do budoucna stále více zatěžující položkou státního rozpočtu, takže cesta k vyrovnaným rozpočtům je z pravicového pohledu jasná: Omezit nějakým způsobem výdaje na důchody.

Záměr seškrtat prostředky Veřejnému ochránci práv a "politickým neziskovkám" potom patří mezi agendu, která zaboduje napříč skupinami voličů hnutí ANO, SPD, KSČM či ODS. A tam, kde nezabere, minimálně nenarazí na odpor a nepovede k tomu, že by občany od podpory Klausovy Trikolóry odradila. Takže mnozí to ocení a zbytku to bude lhostejné.

Když to shrneme, už teď je dobré přemýšlet o tom, jak se česká politika - a nejen ona - může proměnit v následujícím volebním období, pokud by se náhodou stalo, že Klausovo hnutí do příštích sněmovních voleb ještě zásadně posílí a posléze se stane součástí vlády. Rozložení poslaneckých mandátů po nadcházejícím volbách může být docela dobře takové, že vláda bez Trikolóry nebude možná.

Pokud se nestane to, že ODS či Piráti (případně obě strany) se nakonec rozhodnou vstoupit do kabinetu, v jehož čele bude předseda hnutí ANO Babiš. Pokud to už podruhé odmítnou, může mít Klaus mladší cestu do vládní koalice volnou. A tím se také může otevřít cesta k tomu, aby prosadil nejen seškrtání rozpočtu Veřejného ochránce práv nebo zrušil dotační tituly oněm "politickým neziskovkám“.

V programu Trikolóry je rovněž dokonce zrušení celého úřadu ombudsmana nebo zpřísnění "zakládání a kontrola fungování politických neziskových organizací, a to zejména pokud jde o jejich financování ze zahraničí". Zasadí Klaus mladší jednoho dne zdrcující ránu některým nevládním organizacím a Veřejnému ochránci práv? Třeba se premiér Babiš ještě stane jejich zachráncem a patronem a spolu s tím i hrdinou občanské společnosti, pokud to nedopustí. Inu, nudit se zřejmě nebudeme.