V listopadu řekl Klaus junior Parlamentním listům, že "často mluví s poslanci německé AfD" a dochází při tom prý k závěru, že v Německu je situace mnohem horší než u nás. Například proto, že na AfD podle Klause "všechna hlavní média útočí ve dne v noci a neutrálně o nich jen občas referuje nějaký poloobskurní internetový portál".
Dotaz, s kterými poslanci AfD konkrétně Klaus junior mluví, už nechala mluvčí Trikolory bez reakce.
ČTĚTE TAKÉ:
Je Klausova Trikolóra jen výtvor marketingu?
Výroky Václava Klause mladšího, například v tématech jako neziskové organizace, gender či klimatická změna, se od výroků politiků AfD příliš neliší. Stejně jako zakladatel Trikolóry, i německá strana, zastoupená od roku 2017 v parlamentu, razí explicitně či podprahově heslo "ať je svět zase normální".
V podzimních volbách v Braniborsku, Sasku a Durynsku ve východní části Německa apelovala AfD na voliče slovy "dokonči revoluc" v narážce na zklamání řady východních Němců ze změn po pádu komunismu. Apel to byl úspěšný, AfD zaznamenala ve zmíněných spolkových zemích vysoké volební zisky.
Zeptejte se Bystroně
Otázkou je, zda s novým českým hnutím syna a otce Klausových plánuje spolupracovat i Alternativa pro Německo. HlídacíPes.org oslovil všech 91 poslanců AfD v německém spolkovém sněmu i tiskové oddělení stranické centrály. Během dvou dní od odeslání dotazů do vydání tohoto textu přišlo zatím jen několik odpovědí.
"Doporučuji vám obrátit se na kancelář poslance Petra Bystroně, protože je členem zahraničního výboru a také pochází z Čech, takže by měl být o kontaktech s českými stranami informován," napsal asistent poslance za AfD za Bádensko-Württembersko Martina Hesse.
"Petr Bystroň vám dá nejspíš lepší informace," odpověděl poslanec z bavorské organizace AfD Stephan Protschka.
"Zná velmi dobře rodinu Klausových a umím si představit, že už byl v kontaktu se synem Václava Klause, resp. s jeho novou stranou," doplnil mluvčí AfD Behrens.
Proč v případě dotazů na spolupráci s Trikolórou různí zástupci AfD odkazují právě na poslance Petra Bystroně, je nasnadě. Bystroňovo vystoupení na zářijovém sněmu Trikolóry nebylo zdaleka prvním kontaktem s rodinou Klausových.
Bystroň už dříve českého exprezidenta chválil a označil ho za svůj "politický idol a osobního mentora". Zúčastnil se také křtu Klausovy knihy či oslavy jeho narozenin.
Sám Petr Bystroň na dotazy HlídacíPes.org do vydání textu neodpověděl.
Česká spojka na radikály ve světě
Německý poslanec s českými kořeny má ale kontakty i k jiným českými politikům než jen k otci a synovi Klausovým. Loni doprovázel bývalého poradce amerického prezidenta Trumpa Steva Bannona na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem do Lán a v roce 2016 přijal Bystroně na Pražském hradě Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
V Německu Bystroň upoutal pozornost svými kontakty s krajně pravicovými radikály, kvůli kterým ho nějaký čas sledovala i bavorská kontrarozvědka.
ČTĚTE TAKÉ:
Neonacisté v Drážďanech. Žádný nouzový stav, zato dlouholetý problém, který sahá i do Česka
Sympatie vyjádřil Bystroň například i extremistickému identitárnímu hnutí, jeho kontakty s krajní pravicí v dalších státech shrnul HlídacíPes.org ZDE.
Kromě toho je spojkou pro všechny české zájemce o kontakt s AfD. Nejde jen o politiky, ale i o zástupce alternativních médií. Bystroň dlouhodobě spolupracuje například s internetovou českou televizí Raptor TV Žarka Jovanoviče, která vysíláním na Facebooku pokrývá velmi často především akce s ruskou stopou, ať jsou to pouliční protesty nebo přednášky.
Zástupci podobných médií, včetně těch z Česka, se letos sjeli do německého parlamentu na konferenci, kterou spolupořádal právě Petr Bystroň.
Zakladatel AfD: Klaus mě zklamal
První kontakty Václava Klause seniora s německou AfD se datují už do roku 2013, kdy strana vznikla a profilovala se především jako partaj odmítající společnou měnu euro – podobně jako Klaus. Výrazný názorový posun doprava (mimo jiné i vznik radikálního křídla Flügel) přišel až v následujících letech, i s migrační krizí.
Toho, že Václav Klaus posun AfD k extremismu nijak nezohlednil a stranu nepřestal podporovat, lituje jeden ze zakladatelů AfD Hans-Olaf Henkel.
"Možná jen nerozumí tomu, co se odehrálo. Jsem přesvědčen, že se s AfD měl rozejít stejně jako jsem to udělal já. Ale on k nim zůstává připoután," říká Henkel v rozhovoru pro HlídacíPes.org s odkazem na to, že on sám AfD zhruba po roce opustil.
Strana se tehdy podle něj "neakceptovatelným způsobem obrátila k rasistické politice a stala se velmi izolacionistickou". Postojem Václava Klause k AfD je prý "velmi zklamán".
Extremistické tendence uvnitř AfD dlouhodobě sleduje i německá tajná služba. Civilní kontrarozvědka už v lednu AfD v obsáhlé analýze celostátně prohlásila "případem k přezkoumání", což je jeden z předstupňů případného sledování strany zpravodajskými prostředky včetně odposlechů a informátorů.
Dvě krajně pravicové organizace uvnitř AfD navíc tajná služba označila za "podezřelé případy", je tedy vůči nim ještě o stupeň obezřetnější. Týká se to mládežnické organizace strany Junge Alternative a dále zmiňovaného stranického křídla "Flügel" pod vedením durynského bosse AfD Björna Höckeho.
Jestli spojenec Trikolóry Petr Bystroň na víkendovém sjezdu AfD uspěje, není jisté. Jednou už mu kandidatura do předsednictva nevyšla, neúspěšný byl na stranickém sjezdu před dvěma lety. Od té doby ale sebevědomí AfD a zejména jejího radikálního křídla výrazně posílilo.
Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky