Kvůli tomu, že má řada členů Alternativy pro Německo blízko k extremismu, začala stranu letos prověřovat německá civilní kontrarozvědka.

Vzhledem k tomu, že se Václav Klaus starší má podílet na zahraničně-politickém programu hnutí Trikolóra založeného jeho synem, dostává exprezidentova cesta do Bavorska začátkem října i jinou dimenzi, než by byl čistě soukromý výlet.

Kdo platí AfD

"Ano, pan prezident v Mnichově zamýšlí vystoupit," potvrdil na dotaz HlídacíPes.org Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

Velmi aktivní byl Klaus v podpoře AfD před parlamentními volbami v Německu v roce 2017. Objížděl tehdy stranické mítinky, někdy i za asistence českých diplomatů v Německu.

V roce 2016 se v Berlíně zúčastnil i jízdy na lodi po řece Sprévě, kam hosty pozval "Spolek pro udržení právního státu a občanských svobod". Za ním stojí David Bendels, šéfredaktor časopisu (respektive webu, poté co bylo letos ukončeno vydávání tištěné verze) Deutschland Kurier, který má blízko k AfD.

Bendelsův spolek dávala německá média v minulých měsících do souvislosti s aférou kolem nelegálního financování AfD.

Samotný časopis Deutschland Kurier byl opakovaně rozdáván na akcích AfD nebo roznášen příznivci strany do schránek voličů, jak ukazují i čerstvé mediální rešerše ze spolkové země Durynsko, kde se právě schyluje k říjnovým zemským volbám. V takovém případě by AfD časopis měla vykázat jako sponzorský dar, to se ale nestalo.

Podobná podezření zdokumentovala i média v Bavorsku. AfD ale tvrdí, že se spolkem Davida Bendelse nemá žádnou dohodu a že je věcí každého, jakou politickou stranu bude veřejně propagovat.

Příliš pravé křídlo

Několikaletý stín pochybností o čistotě stranických financí ale není jediným problémem AfD.

Strana má radikální křídlo (Flügel) vedené Björnem Höckem ze zmiňovaného Durynska, kde se v říjnu budou konat zemské volby. AfD si od nich slibuje další posílení pozic na východě Německa poté, co v září skončila druhá v zemských volbách v Braniborsku a Sasku.

Německá média opakovaně upozorňují na blízkost AfD k některým extremistickým organizacím. Týká se to například hnutí takzvaných identitářů nebo buršáků. Fungování těchto organizací, jejich propojení s AfD i jejich kontakty směrem k Česku popsal HlídacíPes.org ZDE.

Sám Václav Klaus začal s AfD sympatizovat už po jejím vzniku v roce 2013. Tehdy šlo převážně o stranu odmítající společnou evropskou měnu euro. V kontextu migrační krize v následujících letech se ale výrazně začala profilovat právě na tématu imigrace.

Česká spojka

Klausovou spojkou k AfD je Petr Bystroň, mnichovský politik s českými kořeny a od roku 2017 poslanec německého Spolkového sněmu. Bystroň se zúčastnil oslavy Klausových narozenin, křtu jeho knihy a v Institutu Václava Klause předával exprezidentovi memorandum podepsané členy AfD.

Petr Bystroň v minulosti podpořil radikální Identitární hnutí, které německá německá tajná služba letos označila za extremistickou organizaci poté, co ho tři roky monitorovala právě kvůli podezření na extremistické tendence.

Bystroň má i kontakty na americké hnutí alt-right, kritizované podobně jako identitáři za rasistické postoje. Potvrdilo se to loni, kdy německý poslanec doprovodil exporadce amerického prezidenta Trumpa Steva Bannona na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Od nadace blízké Stevu Bannonovi dostal Bystroň v USA i ocenění.

AfD se podobně třeba jako rakouská strana Svobodných sice snaží nálepky krajní pravice zbavit, její představitelé se ale kontaktů s extremisty očividně nebojí.

Minulý víkend třeba šéfka poslanců AfD v Bundestagu Alice Weidelová vystoupila na semináři ve městě Schnellroda v Sasku-Anhaltsku, který hostil řadu figur krajně pravicové scény. Reportáž z místa přinesl web týdeníku Die Zeit.

Kromě Weidelové na akci promluvil i europoslanec za AfD Maximilian Krah, který sedí ve stejné europarlamentní frakci jako dva letos zvolení zástupci v Evropském parlamentu za českou SPD Hynek Blaško a Ivan David.

Mezi hosty byl také Götz Kubitschek, který je považován za ústřední postavu německé "nové pravice" a za mentora politiků typu zmiňovaného Björna Höckeho z radikálního křídla AfD.

S jak nebezpečnou rétorikou si Höcke hraje, ukázal nedávný pokus německé veřejnoprávní televize ZDF. Ta oslovila několik politiků AfD s prosbou, aby určili autora citátů, které jim novináři předložili. Byl to Adolf Hitler, nebo právě Björn Höcke?

A výsledek? Lidé z AfD nedokázali určit, který citovaný výrok pochází od Hitlera, a který od Höckeho – tak moc si je jejich rétorika podobná.

Klaus? Přirozený partner 

Že se nově vzniklé hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího bude i přesto v zahraničí spoléhat právě na partnery jako AfD, lze odvodit i z dalších náznaků.

Už letos v zimě si poslanec za AfD Marcus Bühl (rovněž ze zmiňovaného Durynska) při návštěvě českého parlamentu pochvaloval, že přirozeným spojencem jeho strany v Česku je třeba ODS – v té době ovšem ještě právě s pozdějším zakladatelem Trikolóry Klausem mladším, s nímž se Bühl během své cesty do Prahy také setkal.

Účastí na jedné z akcí AfD se na Facebooku v září pochlubil i oblastní koordinátor hnutí Trikolóra pro okres Teplice Zdeněk Pešek.

Petr Macinka z Klausova institutu oficiálně možné kontakty Trikolóry v cizině komentovat nechtěl.

"Počkejte, prosím, až do ustavujícího sjezdu v Brně," odepsal na dotaz HlídacíPes.org. Sněm hnutí Trikolóra se uskuteční následující sobotu.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky