Traduje se, že Evropané jsou odhodlání bránit svůj kontinent – až do poslední kapky americké krve.

Tenhle bonmot je přitom blízký realitě. Dokonce tak, že ho za realitu lze pokládat. Proto výhrůžky Donalda Trumpa, že Amerika nebude bránit ty, kteří dávají málo na obranu, anebo se dokonce stáhne z NATO, evropské spojence tak děsí.

Trump si toho nepochybně povšiml. Evropany tak při každé příležitosti straší.

Noční můra mnoha evropských politiků: Američané srolují vlajky s hvězdami a pruhy a ze starého kontinentu zmizí | zdroj: Profimedia

Kapitán Amerika

Na mítinku v Charlestonu v Západní Virginii americký prezident minulý týden tvrdil, že zvažoval odchod Spojených států z NATO. K takovému kroku by prý byl odhodlán, pokud se spojenci nezaručí, že dodrží své finanční závazky.

Trump ve výbušné řeči vyklopil, jak za zavřenými dveřmi jednal se spojenci na červencovém summitu aliance v Bruselu (video zde, čas 1:14, písemné poznámky tady). Spojence přitom označil za delikventy.

"Odletěl jsem na setkání šéfů států NATO, kteří neplatí účty. Byli to delikventi," pravil prezident a vzpomněl si na svůj byznys v realitách: "Miluji reality. Když v téhle branži někdo neplatí nájemné, je delikvent. To je přece jasné. Musíte platit nájemné."

(Poznámka autora: Za účty pokládá Trump závazek, který alianční státy přijaly před čtyřmi lety ve velšském Newportu – dávat na obranu dvě procenta z výkonu ekonomiky. Této mety však mají dosáhnout až v roce 2024, což Trump patrně nepostřehl.)

Donald na zmíněném mítinku také dal průchod svému narcisismu: "Někdo (z účastníků schůzky) mě oslovil sire. To ukazuje, jaký měli ke mně respekt. Ten člověk se mě zeptal, zda bych je opustil, kdyby neplatili své účty." (Povšimněte si, že já a Amerika je u Trumpa jedno a totéž, prostě Captain America.)

Trump, aspoň podle svého vyprávění, nezaváhal a projevil vůdcovskou rozhodnost: "Řekl jsem: 'Ano, v takovém případě vás opustím.' A to jste měli vidět, jak z jejich šekových knížek padaly miliardy dolarů," chvástal se za bouřlivého potlesku svých stoupenců.

Zranitelná Evropa...

Trump je jako americký prezident obdařen velkými pravomocemi, které jsou srovnatelné s právy králů ve starých monarchiích. Severoatlantickou smlouvu, zakládající dokument aliance, tak může vypovědět sám, bez souhlasu Senátu.

Jistě, musel by počítat s odporem senátorů, kteří před bruselským summitem přijali rezoluci, v níž jednoznačným poměrem hlasů 97 ku dvěma potvrdili americké závazky vůči spojencům. Jenže u vznětlivého Donalda nevíte, co ho popadne.

Připusťme tedy, že stáhne Ameriku z NATO. Jak by tento spolek dál fungoval? Jako zraněná kachna.

Bez Ameriky by Evropa přišla o většinu vojenských schopností. Rázem by byla zranitelnější v protiraketové a kybernetické obraně. Chyběly by jí přepravní prostředky, a především protijaderný deštník srovnatelný s tím, jaký má Rusko, který je pro Evropu stále klíčovým nástrojem odstrašení.

Klidnější by mohly být jen ty evropské státy, kde by Američané ponechali své (odstrašující) vojenské základny.

…a k tomu bez vedení

Operace, které aliance vedla koncem minulého a začátkem tohoto století, ukázaly, že Evropané bez Američanů mnoho nezmohou ani ve svém bezprostředním okolí. Samostatné vojenské akce tam mohou vést jen Francie a Británie. Ostatní armády, včetně německého bundeswehru, se zmohou nejvýš na podpůrné operace.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že v příštích měsících představí projekt, který to změní a "významně posílí evropskou bezpečnost". "Evropa se už nemůže v spoléhat na Spojené státy," citovala agentura AFP z jeho projevu před francouzskými velvyslanci.

Jenže jak takový projekt bude fungovat? O evropské obraně se mluví desítky let a pořád je v plenkách. Na čem se ostatně mohou shodnout státy s tak rozdílnými bezpečnostními zájmy jako Španělsko a Estonsko?

NATO je založeno na konsenzu, tedy na shodě. V případě neshod Evropanů v něm však jako arbitr vystupuje Amerika. Může si to dovolit. Jejímu stanovisku se zpravidla nikdo nestaví na odpor. Důvod je nasnadě: Americká převaha ve vojenských kapacitách a schopnostech je zjevná.

Tato vůdčí role by se s odchodem Spojených států z NATO vytratila. Francouzi ani Britové by Američany nebyli schopni nahradit.

Čas na družbu

Jaký dopad by americké sbohem alianci mělo na Česko?

Vrchní velitel Miloš Zeman by v Kremlu nejspíš dával s Vladimirem Putinem dohromady nějakou družební dohodu. Vláda by začala vážně přemýšlet o tom, že do armády nasype víc peněz, zavedla by povinné odvody a zvažovala povinnou vojnu.

Miloš a Voloďa, souznění slovanských duší | zdroj: Profimedia

Žádné starosti, ale naopak radosti by měli komunisté z Čech a Moravy. Ve své centrále by odšpuntovali archivní Sovětskoje šampanskoje a slavili až do rána. Bujarému veselí by se oddával i Tomio Okamura a členové jeho fanklubu nad lahvemi japonského saké.

Poměřováno rokem 1968, na první pohled by se však nic strašného nedělo. Ruské tanky by nezačaly obsazovat česká města. Politická mapa Evropy se od té doby změnila. Rusko by však americký odchod využívalo k tomu, aby na starém kontinentu posilovalo svůj vliv a už nyní rozložené společenství rozkládalo ještě víc.

Doporučení pro sázkaře

Takový scénář je však jen hypotézou. Na odchod Američanů z aliance bych nevsadil ani korunu.

Zato bych vsadil na to, že Američané zůstanou v NATO – ačkoli Donald Trump tenhle spolek nemusí. Mimo jiné proto, že Trump netouží po čelním střetu s "proaliančním" kongresem.

Byznysmen v realitách nechce dávat kongresu záminku k tomu, aby proti němu zahájil impeachment. Má přece rád Ameriku a nechce ji připravit o tak skvělého prezidenta.