Severoatlantická aliance je pojišťovna zajištěná americkým zbrojním kapitálem. Funguje tak už sedm desítek let. Teď ale pojistné za americký jaderný deštník roste. Zvedá ho Donald Trump.

Americký prezident loni vyvolal neklid mezi spojenci, když prohlásil, že u států, které nedávají na obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), se Amerika nebude cítit vázána slibem vojenské pomoci, pokud budou napadeny.

Minulý týden si Trump řekl o dvojnásobné pojistné. "Pořád čekáme, až dvacet členských zemí NATO splní své závazky a bude dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Dvě procenta jsou fakt málo. Měla by to být čtyři procenta," řekl Trump během setkání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Donald varuje

Americkým spojencům nejspíš poklesla čelist. Vždyť mají problémy už s metou dvou procent.

NATO se na ní shodlo summitu ve velšském Newportu v roce 2014. Představitelé aliančních států vyjádřili záměr dosáhnout ji do deseti let, tedy do roku 2024. Formulovali ho přitom opatrně, ne jako závazek, ale jen jako orientační vodítko (guideline). Důkazem je usnesení schůzky (zde).

Trump však dvě procenta vyžaduje už nyní a bezpodmínečně. Během rozhovoru se Stoltenbergem jmenoval země, které už dvouprocentního limitu dosáhly – Británii, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Řecko. A pohrozil: "Ty platí. Platí částku, kterou mají platit. Máme nějaké, které neplatí, a to se bude řešit."

Z těch, kteří úkoly neplní, zmínil Trump pouze Německo. Česko vynechal, byť dává na obranu jen o málo víc než procento HDP. Jenže Němci mu leží v žaludku pro obrovský přebytek v obchodu s Amerikou.

Má na ně vztek. Patrně i proto přehlédl, že vysněná čtyři procenta HDP do obrany neinvestuje ani jeho vláda. Byť se k nim ze všech aliančních zemí blíží nejvíc.

Výdaje na zbrojení v procentech HDP nato.int | zdroj: NATO

Kdo se na to složí?

Češi v minulých letech dávali na obranu zhruba procento HDP. Letošní rozpočet ministerstva obrany počítá s 58,9 miliardy korun. To je proti loňsku nárůst o 6,4 miliardy. Výhled minulé koalice do roku 2020 pak předpokládal obranný rozpočet ve výši na 77,3 miliardy. Tato částka by měla dosahovat 1,4 procenta HDP. Chystaná koalice ANO a sociální demokracie však tento cíl posouvá až na rok 2021.

Kdybychom chtěli dosáhnout na dvouprocentní limit, museli bychom na obranu dávat kolem 115 miliard. A pokud by bylo českým cílem zavděčit se Trumpovi, pak dvojnásob, tedy zhruba 230 miliard korun.

Kde je vzít a nekrást? Vláda by třeba mohla zadlužit stát, potažmo jeho obyvatele (i ty ještě nenarozené). V tom mohou jít Američané příkladem. Jejich federální dluh je o pět procent vyšší než roční výkon americké ekonomiky. Pořád přitom roste (tady) – a rychleji než ekonomika!

Další možností je zvednout daně. Anebo se ke zmíněné hromadě peněz prošetřit a proškrtat. V takovém případě by stát rušil pracovní pozice ve státní správě (nejméně bolestivé), snižoval či aspoň zmrazil platy státních zaměstnanců (bolestivější), důchody a sociální dávky (ještě bolestivější) a odvolával slíbené slevy na vlaky a autobusy (už teď žádoucí).

Nejspíš by ale vláda musela kombinovat oba postupy.

Vládní hausnumera

Trump a spol. tlačí evropské státy k rychlému (skokovému) nárůstu obranných rozpočtů. Jenže takový růst jde proti racionálnímu financování zbrojních projektů. Co víc, laťka ve výši dvou (nebo dokonce čtyř) procent hrubého domácího produktu příliš nevypovídá o obranných schopnostech státu a jeho přínosech alianci.

Řecko například v roce 2016 vykázalo obranný rozpočet ve výši příkladných 2,38 procenta HDP. Jenže 73 procent z něj připadlo na výplaty, důchody, odstupné, výsluhy a další personální náklady.

Řekové navíc staví armádu jako protiváhu spojenci z aliance – Turecku, ne jako součást NATO. Nezapojují se do aliančních operací, nepomáhají v nich spojencům, v Afghánistánu například nemají jediného vojáka.

Donald Trump je pochválil. Alianci jsou však platní jako námořníkům zábradlí na ponorce.

Britové jsou jiný případ. Na rozdíl od Řeků jsou důležitou součástí aliančního plánování. Patří k několika málo státům aliance schopným vést samostatně rozsáhlé bojové operace. Většina aliančních armád zvládne jen podpůrné akce.

Britští politici ale nejspíš chtěli mít od Trumpa pokoj, a tak – aby se dostali přes žádaná dvě procenta – nasypali do obranného rozpočtu kupu položek, které tam dosud nebyly, mezi nimi výplaty dávek vdovám po padlých vojácích, píše web WaronTheRocks. Povedlo se.

Budeme vymýšlet podobné finty? Anebo si na dvě procenta férově připlatíme, případně férově ušetříme?