Podívejme se podrobněji na dva projekty realizované z unijních peněz ministerstvem školství a ministerstvem práce - na Národní soustavu kvalifikací a Národní soustavu povolání. Oba vznikly  s bohulibým záměrem pomoct nezaměstnaným s hledáním nové práce, ve skutečnosti však posloužily spíš jako důl na peníze komerční firmě. 

Zlínská firma Trexima, v níž nacházejí uplatnění bývalí vysocí státní úředníci, zbudovala za obří dotační podpory – za více než 650 milionů korun – veřejně přístupný registr všech kvalifikací na aktuálním trhu práce. Odpovědnost za zadavatele, tj. někdejší Národní ústav odborného vzdělávání (NUOV), nesl jeho šéf Miroslav Procházka.

Rakvičky, zákusky a zmrzlina

Trexima de facto jednotlivé kvalifikace rozkouskovala na takzvané kvalifikace dílčí (jakési minikvalifikace): třeba cukráře na výrobce zmrzliny, zákusků, limonády, šlehačkových pohárů, rakviček a tak dále. Pokud z těchto dílčích kvalifikací člověk složí potřebné zkoušky před autorizovanými osobami (jednu z výroby zmrzliny, druhou ze zákusků, třetí z rakviček), může nakonec získat podle zákona výuční list, aniž by kdy navštěvoval učiliště.

"Ve chvíli, kdy se někdo vyučí nebo odmaturuje, jde po zkoušce poprvé do práce a v podstatě se vše začíná učit. Kdežto zkoušky z profesních kvalifikací lépe odpovídají tomu, co se na trhu práce skutečně děje, a jsou určeny spíše dospělým," chlubí se zástupce hlavního manažera projektu Jan Peška z úřadu pod ministerstvem školství.

Jenže jaká je skutečnost? Projekt má dodnes řadu nedostatků. Ministerstvo školství podle nepříliš starého šetření NKÚ "informovalo o mnohonásobně vyšším počtu držitelů osvědčení", jenže skutečný dopad je sporadický, ne-li mizivý.

"Národní soustava kvalifikací obsahuje 679 kvalifikací. Dvě třetiny držitelů osvědčení (z celkového počtu osmi tisíc) se přitom přihlásilo k pouhým čtyřem kvalifikacím, největší zájem byl o pozici strážný," poukázali kontroloři NKÚ. Téměř polovina zpracovaných a schválených kvalifikací není podle nich navíc fakticky využitelná, protože je nedostatek osob autorizovaných ke zkoušení uchazečů. Na své si tak přišla pouze Trexima, kam Procházka vyhozený z NUOVu, záhy přestoupil.

22 tisíc za noticku

"Národní soustava kvalifikací vychází z Národní soustavy povolání," vysvětluje expertka na andragogiku a vzdělávání seniorů Naděžda Špatenková. A to je právě podobná zakázka, kterou Trexima dostala od ministerstva práce.

Zatímco Národní soustava kvalifikací skončila spíše fiaskem, neboť nikomu a ničemu příliš neslouží, o rok mladší projekt rezortu práce (z roku 2007) s názvem Národní soustava povolání je už vysloveně šedá zóna. 

Dozvíme se díky ní, že kupříkladu popelář vysypává odpadové nádoby. Že k jeho práci je potřebný buď výuční list, anebo "základní vzdělání v oboru základní škola". Popis povolání má 127 slov a za tento jediný text utratilo ministerstvo 22 tisíc korun. Stejně jako za cukráře, jenž vyrábí zákusky, a za dalších zhruba dva tisíce položek. Celkem za webový projekt Národní soustavy povolání zaplatil rezort 150 milionů korun z evropských peněz.

A smysl? Výsledek má pomoci nezaměstnaným, aby se lépe zorientovali na trhu práce, což je v době, kdy v Česku panuje nejnižší nezaměstnanost z celé EU (v srpnu klesla na čtyři procenta z červencových 4,1 procenta) a kdy by tyto informace měly poskytovat Úřady práce, poněkud – řečeno kulantně – nadstandardní služba.

Nedávná zjištění NKÚ jsou i v tomto případě drtivá. Už jen výběrové řízení vzbuzuje pochybnosti; přihlásil se do něho jediný účastník – zmíněná Trexima. Ministerstvo práce, kam mezitím Procházka z firmy přestoupil do Fondu dalšího vzdělávání (ministerské příspěvkové organizace), se dopustilo, jak uvádí zpráva, "porušení rozpočtové kázně ve výši až 148 790 400 Kč a nesrovnalosti definované nařízením Evropské rady ve výši až 126 471 840 Kč".

"Člověk se nemusí brát vážně"

Jak bylo řečeno, za oběma projekty – tedy Národní soustavou kvalifikací i povolání, stál Miroslav Procházka. S novináři nekomunikuje a podle profesní sítě LinkenIn poskytuje aktuálně poradenství exministryni školství Miroslavě Kopicové.

"Vše, co člověk dělá, má dělat pořádně. Ale nemusí se brát vážně!" zní jeho životní krédo, kterým se prezentuje na zmíněné sociální síti.

Ve Fondu dalšího vzdělávání pod ministerstvem práce zvládl jeho management překročit stanovený rozpočet třikrát. Namísto 13,8 milionu korun, které měl k dispozici do konce roku, utratil během pouhých devíti měsíců přes 36 milionů. Ministryni Michaele Marksové tak nezbylo nic jiného než se "oblíbeného" Procházky, jenž přechází z privátní Treximy do státní správy a připomíná tak spíš lobbistu, zbavit.

Vše skončilo loňským zásahem policistů, kteří si do fondu přišli pro dokumenty. Stále mají probíhat "úkony trestního řízení" a kriminalisté se k případu Národní soustavy povolání nevyjadřují. Podobně jako ke skutečnosti, že od roku 2012 vedl Procházkův fond například projekt Stáže ve firmách za plánovanou částku 800 milionů – 680 milionů z eurofondů a 120 od státu – projekt, jenž neměl podle kontrolorů NKÚ opět efekt.